Článek
V pátek 28. února 2003 se ve Španělském sále Pražského hradu scházejí ke společné schůzi poslanci obou komor Parlamentu České republiky k volbě prezidenta naší republiky. Je to již v pořadí třetí pokus o zvolení nového prezidenta, neboť tento úřad je od skončení mandátu Václava Havla stále bez jeho nástupce. Při volbách jsou přítomni jak kandidáti, tak jejich rodinní protějšky. Pro tento třetí pokus jsou navrženi kandidáti Václav Klaus a Jan Sokol.
Před každým dnem těchto konaných voleb musí náš Úřad pro ochranu prezidenta připravit celou směnu potřebnou pro ochranu nově zvoleného hlavy státu. Služba se musí předem seznámit se současným bydlištěm navrhovaných kandidátů, aby byla zajištěna jejich ochrana ihned po případném zvolení. Pro tento den a budoucího vítěze voleb jsem byl určen jako řidič první dámy.
Již proběhla dvě kola volby, která nepřinesla žádné rozhodnutí. V podvečer přichází na řadu třetí kolo, ve kterém je Václav Klaus zvolen novým prezidentem. Tím je nám jasné, že pro nás od tohoto večera nastává víkendová služba k jejich ochraně. Po vítězných volbách přišla na řadu práce hradního protokolu, která nově zvolenému prezidentskému páru představí hlavního ochránce pana prezidenta a první dámy. Pro první dámu byl pověřen kolega Vlasta, který sloužil v řadách ochranky u Václava Havla, a pro službu tohoto víkendu jsme tak byli spolu přiděleni k ochraně nové první dámy naší republiky.
Při naší službě a sledování průběhu voleb, ze kterých vzešel vítěz, jsme již v plné pohotovosti k plnění přidělených úkolů. Já čekám v tunelu, což je uzavřené místo v přízemí hradu mezi druhým a třetím nádvořím sloužící pro potřeby vozidel chráněných osob. Jsem připraven u auta a netrpělivě čekám, až dostanu přes vysílačku informaci, že se nově zvolená první dáma již rozhodla pro odchod z hradu.
Po čase to tak opravdu je a já vyhlížím pohyb výtahu u schodiště, kterým mi potvrdí jejich brzký příchod k autu, kde se s novou první dámou poprvé setkám. Po jejím příchodu v doprovodu Vlasty se představím a podáním ruky proběhlo naše seznámení, které pokračuje nastoupením do vozidla a naším odjezdem směrem k jejímu bydlišti v Kobylisích. Cestou mezi námi proběhnou první provozní informace k naší přidělené službě. Protože se jedná o první víkend této služby, snažím se získat nějaké informace o tom, jak bude tento víkend probíhat. V rychlosti nás seznámí se svým pravděpodobným úmyslem jet na svoji chalupu, kam jsou pozváni na zabijačku k místním sousedům. Vše bude zřejmě absolvovat bez manžela, který i teď ještě zůstává na hradě a přes víkend bude řešit záležitosti svého prezidentského mandátu.
S těmito informacemi a předáním kontaktu na mobil jsme již dojeli do jejího bydliště. Paní vystupuje, a ještě si upřesňujeme čas, kdy máme pro ni v sobotu opět přijet. Tak končí první večer a seznámení s novou první dámou. V pozici jejího řidiče jsem pokračoval další léta – dokonce mi byla za svědkyni na svatbě. Tyto hezké roky služby jsem opustil v listopadu 2011, kdy jsem se rozhodl ukončit svou dlouholetou službu u policie.
Průběh času
Poslední naše osobní setkání proběhlo v červnu 2013, kdy se paní Klausová zúčastnila oslav výročí naší vesnice, kam jsem ji pozval. Žádné další společné setkání se v následujících letech neuskutečnilo, a uběhlo tak 13 let, kdy jsem její pohyb na veřejnosti sledoval jen při televizních přenosech. Bohužel vzalo za své i její tvrzení z dob mé služby, kdy říkala, že patříme do její rodiny. Samozřejmě platí „sejde z očí, sejde z mysli“ a zájem o kontakt s člověkem, který již nemůže pomoci, opadne. Přesto přeji alespoň takto na dálku, v předvečer Vašeho výročí, vše nejlepší a mnoho zdraví do dalších let, paní Klausová.
