Článek
Vesmír má 13,8 miliardy let. To je časová propast, ve které se odehrála zrození hvězd, zániky galaxií a tiché zrání světů, které by se mohly podobat Zemi. Naše planeta je stará asi 4,5 miliardy let, Homo sapiens existuje přibližně 300 tisíc let a technická civilizace v dnešním slova smyslu sotva pár století. Kde na téhle škále stojíme? Jsme mezi nejmladšími, nebo patříme ke „starší generaci“ galaktických kultur?
Proč bychom mohli být spíš mladí
- Mnoho skalnatých planet vzniklo dávno před Sluncem. Pokud se na nich život rozběhl dřív a měl příhodné podmínky, některé civilizace mohou mít náskok tisíců až milionů let.
- I malý technologický náskok je propastný. Sto let rozdílu změnilo náš svět k nepoznání; tisíc let by mohlo znamenat zvládnutí energií hvězd a technologií, které si sotva umíme představit.
- „Velké ticho“ nemusí znamenat prázdnotu. Vyspělé kultury se mohou záměrně skrývat, nezasahovat nebo komunikovat způsoby, které ještě neumíme zachytit.
Proč bychom naopak mohli být mezi prvními
- Vhodné období pro složitý život nemuselo nastat hned. V raném vesmíru chyběly těžší prvky i dlouhodobá stabilita – okno pro civilizace se mohlo otevřít teprve relativně nedávno.
- Technologická okna mohou být krátká. Pokud se civilizace často samy omezí, zaniknou nebo přejdou do nenápadných, nízkoenergetických režimů a dlouhověké „staré“ kultury můžou být vzácné.
- Možný „velký filtr“. Třeba už jsme prošli nejtěžšími překážkami (vznik života, eukaryot, inteligence) a většina světů se k nim nikdy nedopracuje.
Co by znamenal náskok milionu let
- Etiku a motivace, kterým sotva rozumíme: nezasahování, přísná pravidla kontaktu, trpělivost v měřítku geologických věků.
- Technologie v měřítku hvězd: řízení energií, megastruktury, přesná práce s informací – pro nás snadno zaměnitelné za „neviditelnost“.
- Jiný vztah k riziku: prioritou je stabilita a přežití, ne expanze „za každou cenu“.
A co když jsme starší, než si myslíme
- Pak na nás leží odpovědnost: být první znamená nastavovat standardy, jak vypadá kontakt, jak se pečuje o domovskou planetu a jak se zachází s mocnými technologiemi.
- Ticho by pak nebylo tajemstvím, ale výzvou – postavit civilizaci, která vydrží tisíce let a bude dobrým sousedem pro ty, kteří teprve přijdou.
Otázky pro vás
- Jsme jako lidstvo spíše mladá, nebo naopak překvapivě „časně zralá“ civilizace?
- Pokud o nás jiné kultury vědí, proč o sobě nedaly vědět? Ochrana nás, nebo jich samotných?
- Jak by se změnilo naše chování, kdybychom zjistili, že jsme v galaxii jedni z nejstarších?
Tuhle myšlenku rozvíjím i v příběhu Star Peace: Vzestup teroru, kde pět civilizací svazuje přísný zákon nezasahování. Ať už věříte v prastaré hvězdné sousedy, nebo v to, že jsme teprve první vlaštovkou, napište mi svůj pohled do komentářů. Rád se začtu do vašich teorií.
