Článek
Za měsíc touto dobou už budeme znát výsledky voleb 2025. Ti úspěšní budou rozjíždět jednání o všemožných spojenectvích a koalicích, aby na další čtyři roky ovládli zemi. Jestli vám to letos přijde vyhrocenější, agresivnější a složitější než kdy jindy, podívejte se na to, jak se u nás volilo před 100 lety. Situace v mlaďoučkém Československu byla více než zamotaná a voličstvo z toho muselo být zákonitě těžkou hlavu.
Do boje šlo 29 stran
V roce 1925 působilo v Československu několik desítek politických uskupení, které se pro volby do Sněmovny (i Senátu) sloučily, aby měly větší šance. I tak šel do voleb úctyhodný počet stran, a to 29. Kromě velkých stran to byly také politické frakce početných národnostních menšin, které v Československu žily. Kromě hned několika německých stran to byla například Židovská strana, Maďarská selská strana nebo Polský lidový a dělnický svaz.
Silní hráči: Němci a komunisti
Opravdu silným hráčem ale byly německé strany, kde už se otevřeně mluvilo o jejich spolupráci ve vládě. Adeptem na celkové vítězství byli i komunisté. Ti vůbec poprvé kandidovali samostatně, o pět let dříve byli součástí vítězné Československé sociálně demokratické strany dělnické, odkud se však levicové křídlo později – zjednodušeně řečeno – odtrhlo a roku 1921 oficiálně vznikla KSČ, jejíž radikální marxismus-leninismus ostatní politiky děsil.
Šlo o 300 křesel
K volebním urnám se v roce 1925 vydalo 7 106 290 lidí a volební účast tak byla 90,2 %. Nutno dodat, že Československo tehdy mělo zhruba 14 milionů obyvatel. Ve volbách do Sněmovny šlo o 300 křesel.
Výsledky voleb v roce 1925
Volby samotné nakonec ovládla Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, která získala 13,7 % hlasů. Jen těsně za ní však byli komunisté, kteří získali 13,1 % hlasů. Celkově vypadaly výsledky následovně pro prvních 10 stran:
1. Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (13,7 %)
2. Komunistická strana Československa (13,1 %)
3. Československá strana lidová (9,7 %)
4. Československá sociálně demokratická strana dělnická (8,9 %)
5. Německý svaz zemědělců (8,0 %)
6. Hlinkova slovenská ľudová strana (6,7 %)
7. Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (5,8 %)
8. Německá křesťansko-sociální strana lidová (4,4 %)
9. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská (4,1 %)
10. Československá národní demokracie (4,0 %)
Kde vládli agrárníci, kde Němci a kde komunisti
Zajímavé je se také podívat, kde konkrétní strany slavily úspěch. Pokud vezmeme vítěznou partaj, tedy Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, tak nejlépe se jí dařilo v Praze, Mladé Boleslavi, Prešově nebo Pardubicích. Naopak propadákem byly její výsledky v Karlových Varech nebo České Lípě, kde dominovala německá uskupení. Komunisté byli také úspěšní v Praze, triumfovali ale také v Lounech, Užhorodu nebo Moravské Ostravě.
Panská koalice jako cesta z krize
Volby v roce 1925 nepřinesly jasné vítězství žádné strany a následně nastala patová situace. Dosavadní celonárodní koalice disponovala jen 146 hlasy, což nestačilo. A začala jednání, která byla tak dlouho neúspěšná, až došlo k politické krizi a zemi musela vést i úřednická vláda. Teprve v roce 1926 (volby se konaly v listopadu 1925) se po sérii pokusů a omylů podařilo uzavřít středopravicovou Panskou koalici, ve které byly už i dvě strany německé. V čele koalice stál Antonín Švehla. Koalice vydržela až do dalších voleb v roce 1929, kde si tzv. agrárníci zopakovali vítězství.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad
