Článek
Původ vodních mlýnků, lidově zvaných mlinčići (malé mlýny) se datuje do osmanského období. Malé dřevěné domečky jsou postaveny v řadách na vápencové přehradě mezi Malým a Velkým Plivským jezerem na řece Pliva. Nacházejí se zhruba 5 km severozápadně od centra města historického města Jajce, které bylo ve 14. a 15. století hlavním městem nezávislého Bosenského království.
Mlýnky jsou důkazem neobyčejné řemeslné zručnosti a zároveň doslova geniálního využití přírodních sil. Jsou vyrobené z dubového dřeva a kryté šindelem, stojí na různě vysokých pilířích. Jejich strohá konstrukce, zcela podřízená funkci mletí, postrádá stropy, okna, komíny i jakékoli zdobení. Před každým mlýnem se nachází přístupová terasa o délce mlýna a šířce asi 70 cm.

Dnes je mlýnků 19, bývalo jich až 26.
Dnes je mlýnků 19, dříve jich bylo ale víc. Záznamy z roku 1562 dokládají, že na řece Plivě tehdy stálo 24 malých vodních domečků. V 17. století se jejich celkový počet dokonce zvýšil na 26 těchto hospodářských objektů. Pak už ale počet klesal.
Systém práce malých mlýnků bych jednoduchý. Přísun vody byl regulován přehradou mezi Malým a Velkým jezerem. Ta pomocí náhonu nebo dřevěného žlabu mířila do dřeveného domečku, kde bylo jednoduché vodní kolo, které roztáčela. Hřídel tohoto kola byla spojena s mlýnským kamenem. Mezi rotující kámen a pevný spodní pevný kámen se sypalo obilí, namletá mouka pak padala do dřevěné bedny.
Zajímavé je, kdo a jak s mlýnky pracoval. Neexistoval tu totiž žádný mlynář, který by pro ostatní za úplatu mlel obilí. Každý mlýnek patřil jedné rodině a byl všemi jejímu členy napříč generacemi. Nikdo jiný konkrétní mlýnek používat nesměl. Lidem sem přiváželi pšenici se žitem na mletí na koních, zpátky si vozili mouku.

Každý mlýnek patřil jedné rodině. Nikdy jiný ho používat nesměl.
Podle legendy byl nicméně jeden mlýnek jiný, nepatřil totiž nikomu. Byl k dispozici pro ty nejchudší, pro ty, kteří si nemohli dovolit vlastní. Ti neměli tolik obilí k mletí, ale pokud ho získali, byla pro ně pomoc mlýnků nedocenitelná. Který z mlýnků, které jsou dnes u Jajce dochovány, to byl, dnes už ale nezjistíme.
Vzhledem ke stáří mlýnků je doslova úžasné, že se v takovém počtu dochovaly. Už za dob Jugoslávie se ale častým obrazovým motivem, sloužícím k propagaci země. A tak o ně bylo postaráno. Během bosenské války ale značně zchátraly. Naštěstí se jim vyhnula totální devastace a po válce prošly rekonstrukcí.
Od roku 2009 byly už chráněny, když se staly oficiálně národní památkou Bosny a Hercegoviny. Jenže hned o dva roky se unikátní historická památka stala cílem neznámých žhářů a čtyři dřevené domečky oheň zcela zničil.

Mezi mlýnky se můžete pohybovat po dřevěných lávkách.
Praktické informace
Doprava: Až k Vodním mlýnkům se pohodlně dostane autem po asfaltové silnici M-5 (E761).
Parkovné: Během sezóny a exponovaných hodin obvykle 1 eur/auto
Vstupné: Zdarma
Časová náročnost: Cca 1 až 2 hodiny
Zvláštní tip: Udělejte si piknik, nedaleko od mlýnků jsou k tomu místa jako stvořená a je to zcela legální. Ostatně, místní tu také rádi grilují.