Článek
V údolích vyrostly moderní široké silnice, po kterých si to můžete svištět, a tak řidiče aut ani nenapadne trápit se vysoko v horách po úzkých cestách. Mladí Slovinci už kdovíjak netouží bydlet na horských samotách jako jejich předkové, a tak význam silniček kroutících se mezi vrcholy postupně upadá. Smutné? Kdepak! Doba se prostě mění a to, co už jeden nepotřebuje, se může pro druhého stát dokonalým rájem. V tomto případě si přijdou na své motorkáři i cyklisté.
Krása číhá mimo hlavní tahy. Na obrázku je soutěska Davča
Ráj pro motorky. Ale jen některé…
Hory a motorky jdou skvěle k sobě, tady je však třeba mít na paměti, že kvalita povrchu je velmi proměnlivá. Od slušného asfaltu přes opravdu hodně rozbité úseky až po šotolinu. Navíc je nutné počítat s tím, že i na asfaltu můžete narazit na písek, kameny všech velikostí a tvarů nebo třeba popadané větve. Vhodným strojem tak budou zejména cestovní endura, především ta lehká, která si s občasnou terénní vložkou poradí.
Silničky nabízejí zatáčky všech tvarů, které si dokážete představit.
Na kole? Tak silné svaly (nebo baterie)
Pokud někoho na úzkých silničkách vůbec potkáte, bude to motorkář nebo cyklista. Vzhledem k charakteru cest, které jsou ve stylu nahoru-dolů – a to často v doslova brutálním klesání/stoupání – potkáte většinou majitele elektrokol. O to větší úctu pak máte k šílencům (v tom nejlepším slova smyslu), kteří spoléhají jen na své svaly.
Vydrápat až se na vrcholky stojí za to. Cyklistům ale hory nedají nic zadarmo.
Kde nejlepší silničky hledat?
Při plánování lze jednoduše používat Mapy.com. Logika je totiž vcelku jednoduchá. Zeleně jsou dálnice, oranžově hlavní tahy a žlutě takzvané okresky. Nás ale zajímají silničky, které jsou zobrazeny bíle – a někdy jsou tak maličké, že si musíte mapu v mobilu či počítači pořádně zvětšit. Mapy.com navíc v základním zobrazení ukazují reliéf terénu a výšku okolních kopců. Takže velmi zjednodušeně: hledejte bílé silničky v co nejvyšší nadmořské výšce. Zejména u hranic s Itálií jich je tolik, že se kreativitě a toulání meze nekladou.
Platí pravidlo, že čím „zašitější“ silnička, tím intenzivnější zážitek.
Tip na výlet: Tolmin – Kanal přes vrcholky hor
- Z městečka Tolmin vyjedeme po hlavní silnici č. 102, ale během chvíle z ní odbočíme vlevo na silničku 753, která prudce stoupá k sedlu Solarji (952 m).
- Kousek za sedlem odbočíme doleva na silnici č. 605 (kdo má čas a chuť, může si ještě u sedla „odskočit“ vpravo do venkovního muzea první světové války Kolovrat – dobře značené).
- Pokračujeme dál a během chvilky pokoříme sedlo Sleme. Cesta pak vede téměř po hřebenech hor a ze zatáček všech tvarů a velikostí vám brzy půjde hlava kolem.
- O několik kilometrů dál se objeví jediná horská chata na téhle cestě – Planinski dom pod Ježo. Nabízí jednoduché občerstvení a naprosto úchvatný výhled z terasy.
Planinski dom pod Ježo
- Pokračujeme po 605 dále. Cesta vede čím dál častěji lesy, ale čas od času se stromy rozestoupí a dechberoucí výhledy se pokusí vás srazit na kolena. Jen občas minete nějaký dům, provoz je minimální, téměř nulový.
- V maličké vesnici Kabreško zabočíme doprava na silnici č. 604, která se dál svižně vlní po slovinsko-italské hranici v horách. Hned na příštím křížení cest přejdeme na silnici 606, na které ale vydržíme jen chvilku, protože ve vesničce Lig uhneme doleva na ještě užší silničku, která v mapách ani nemá číslo. Směr: Neblo.
- O mnoho zatáček později přijedeme právě do vesničky Neblo, kde najdete restauraci k doplnění tekutin i úplně jiný svět. Lesy totiž jako mávnutím proutku zmizí a náhle projíždíte mezi vinicemi a domy v typicky italském stylu. Úplné Toskánsko! Koneckonců, za dalších pár stovek metrů už opravdu přejedeme přes italské hranice.
- Dále pofrčíme pár kilometrů po okresce 402 (v Itálii P14), ze které však velmi rychle odbočíme doprava směrem na Dolegna del Collio, kde se elegantním obloukem vrátíme do Slovinska. Hned za hranicemi je vesnička Golo Brdo, za kterou se dáme doleva po silnici č. 606, jež vede přímo po slovinsko-italské hranici. A je šotolinová.
Cesta vede z velké části lesy, které se čas od času rozestoupí a nabídnou úžasný výhled.
- Šotolinová cesta vede 15–20 kilometrů podél říčky Idrija a opět jde o opravdu moc hezký úsek cesty. Pak silnice 606 začne stoupat vzhůru a objeví se asfalt, po kterém dojedeme do vesnice Lig, přes kterou jsme jeli už cestou sem.
- V Ligu zahneme doleva a následně hned doprava k vesničce Čolnica. Pak si užijeme ještě další porci zatáček a výhledů, než zprudka sklesáme až do městečka Kanal, kde je benzinka, obchod i malá pláž u řeky Soči.
