Článek
Od 13. června 2025 se Blízký východ ocitl na pokraji katastrofy. Izrael zahájil masivní útok na Írán pod krycím názvem „Operace Rising Lion“, zacílený na jaderná zařízení, velitelská centra Revoluční gardy (IRGC) i na samotné vědce, zatímco Mossad operuje drony přímo v Teheránu. Írán nezůstal nic dlužen – vystřelil stovky balistických raket a bezpilotních letounů zpět na území Izraele. Obě strany hlásí desítky padlých a stovky zraněných civilistů. Teherán je sužován evakuací obyvatel a výpadky internetu, Izrael čelí zničeným domům a ropným zařízením v Tel Avivu a Haifě.
1. Zásahy do vojenských i civilních cílů
Izrael tvrdí, že zničil více než 100 protivzdušných zařízení, velitelská centra Quds Force, rozsáhlé jaderné lokality včetně Natanzu a Isfahánu, a dokonce také rafinérie a infrastrukturu v Teheránu i jinde en.wikipedia.org+1en.wikipedia.org+1. Při jedné z dramatických akcí zasáhl Izrael státní televizi IRIB uprostřed vysílání, což přinutilo moderátorku uprchnout, když explodovalo ve studiu .
Mossad mezitím koordinoval sabotážní akce v Teheránu – pomocí dronů zničil přibližně 30 % íránských raketových nosičů .
2. Odveta Íránu: prakticky nepřetržitá palba
Od odpovědi Teheránu došlo k přes 350 vypáleným raketám a dronům, přičemž izraelská PVO údajně zachytila 80–90 % útoků . Přesto některé rakety zasáhly obytné čtvrti Tel Avivu, Haify, Bnei Braku, Bat Yamu, Petah Tikvy i Rishon LeZionu, přičemž v Izraeli bylo potvrzeno 24 obětí a přibližně 600 zraněných en.wikipedia.org+1theguardian.com+1.
Do konfliktu se zapojily i další regionální skupiny, například íránsky podporovaní hutíové, mířící do Izraele drony .
3. Civilní exodus a humanitární krize
V Teheránu se zatím koná masová evakuace – stovky tisíc lidí prchají z hlavního města poté, co byly vydány varovné evakuační výzvy pro severní čtvrti . Uzavírají se čerpací stanice, docházejí potraviny, internetové připojení je omezeno . V Izraeli se bojová nebezpečí promítají do výpadků v dopravě, škola i letecké provozu a stát vyzval obyvatele, aby zůstali v úkrytech .
4. Diplomatické a ekonomické dopady
Svět natěšeně sleduje další kroky: G7 testuje možnosti výroku o deeskalaci, ale americký prezident Trump odmítl výzvu podepsat, zatímco Írán volá po vstupu Usa do jednání buď jako mediátor . Íránci naznačují, že by země opustila jadernou smlouvu NPT, pokud izraelský tlak neskončí, a uvažují o uzavření ropného koridoru Hormuz, což by mohlo rozhýbat ceny ropy k 150 USD i více .
Ceny ropy reagují prudce – během týdne vzrostly už o 10–14 %; globální trhy pociťují nervozitu .
Blízkovýchodní konflikt mezi Izraelem a Íránem vstupuje do nebezpečné spirály. Izrael srazil íránskou infrastrukturu, vojenské i civilní cíle, Írán se mstí raketami na městské aglomerace. Civilisté jsou chyceni v ničivém středu – miliony lidí prchají, zdravotnické kapacity jsou na hraně. Svět je napjatější než kdy dřív, protože ekonomické dopady a riziko rozšíření konfliktu stále stoupají. Vyhlídky na diplomatické řešení existují, ale bez oboustranné vůle a mezinárodní silné intervence hrozí další vyhrocení. Ať už to skončí válečným stavem, nebo příměřím, Blízký východ se proměnil v epopej nové hybridní války, kde se prolínají vzdušné údery, kybernetické sabotáže, i válka propagandou.
