Článek
Zdravím, čtenáři,
tentokrát to bude především o psech.
Psi mají nečekaně méně chuťových pohárků než lidé. Když některý majitel vidí, jakého mlsného lumpa má doma, tak by tomu nevěřil. Psi mají necelé dva tisíce chuťových pohárků, lidé jich mají cca devět tisíc. Důvodem proč jsou tak vybíraví není mlsný jazýček, ale to o čem jsem u nich již v minulých článcích mluvil a co psy jako takové charakterizuje - jejich nos. Jako ve smyslu kvality čichu. Rozhodně jsem neměl na mysli metodu měření teploty zmíněnou panem Františkem Nepilem - studené jako psí čumák.
Když panička přepne z kanálu „Tři morčata“ na kanál „Čtyři morčata“, televize je mnohem zajímavější.
Pokud vám pes sleduje televizi, může to prožívat více, než by člověk čekal. Většinou to pro něj je spíše vzrušující, či lépe řečeno podnětnější, než uklidňující. Naproti tomu morčata jsou pro něj na pozorování bezpečná. Minimálně se nechodí podívat za klec, kam mu zmizelo morče, jak se jde podívat u televize. (Ne že by v tom byl pes sám. Kočky to dělají také.)
Není pohádka jako pohádka.
Pro psa není procházka ani tak o tom, že by si potřeboval protáhnout svaly. Je to pro něj spíše o pořádnou stimulaci mozku. Zatímco vy vidíte normální krajinu, váš pes čichá, co tam prošlo. Váš pradědeček ráno zjišťoval informace z novin, dědeček z rádia, tatínek z televize, vy scrollováním v mobilu a váš pes procházkou po místech, kde šel někdo zajímavě vonící.
Ovšem procházka prospívá oběma. Páníčci, kteří chodí se psy, prý nachodí o cca 22 minut více než ti, kdo psa nemají.
Hlavně nenápadně!
Když je váš pes morčofil a morčata jsou jeho největší zájem, tak se nedivte, že využije každé příležitosti. Obzvláště, pokud ho jinak okřikujete. Na okřikování je koneckonců zvyklý z procházek, kde kolikrát páníček usoudí, že něco, čemu věnuje pozornost není na očichávání optimální. Ať už jde o místo, kde si nějaký opilec cestou domů odložil basu piv, a nebo taška, kterou si nese nějaká dáma, která se psů zjevně bojí. A už vůbec nemluvě o tom, když se jde kolem nějaké školy. Tamní svačiny nejsou jen o očichávání plesnivých zbytků, ale i o pokusech jich co nejvíce sežrat, jako byste psovi nedali týden najíst.
Když se vám hlášky z filmu vrátí v nečekané formě.
Mezi psy a kočkami je docela podstatný rozdíl v jedné věci. Pes dokáže rozlišit asi kolem dvou stovek slov a povelů a jednat podle nich. Páníček pokyny své kočky poslouchá mnohem hůře. Je to proto, že kočka se nevyjadřuje jako Garfield, ale poznat, co má splnit, je pro páníčka občas problém.
Doufám, že jsem vás opět pobavil.
Pokud chcete svá zvířátka v některém z dalších dílů, neváhejte mi poslat fotky! Když mě neseženete na Facebooku, klidně napište dolů do komentářů pod článek.
Pokud se vám článek líbil, můžete mi udělat na oplátku radost srdíčkem, komentářem nebo sledováním (jestli ho ještě nemáte), případně (nejvyšší meta) článek někomu dokonce doporučte.
Přeji vám hezký den.
