Článek
Štěpánova teorie vesmíru
Podle mé teorie, když například půjdete na procházku do přírody a půjdete třeba po nějaké cestě, tak vám přeběhne přes cestu srnka, ale taky vám přes tu cestu srnka proběhnout nemusela. Nebo může přeběhnout nosorožec a vy můžete být kyborg nebo homo erectus.
Vzpomínáte si na nějaké místo nebo činnost, která vám připadá, že jste už dělali, nebo že už se stala, nebo že už jste tam byli? Tím se snažím říct, že by to dle mé teorie bylo možné, že byste to vy udělali, ale ne přímo vy. Spíše vaše jiné já z jiného vesmíru nebo dimenze. A tohle tušení, že jste to už dělali, by mohlo být nějaké znamení od ostatních vesmírů nebo od sebe samého z jiné dimenze, abychom byli informováni. Nebo třeba v té další dimenzi mohou být dinosauři, kdo ví.
A nebo co, kdybychom s těmi dalšími vesmíry byli propojeni? A to třeba už dávno, protože třeba si to takhle sdílíme telepaticky a trochu takto navazujeme kontakt s tou další dimenzí.
Taky bych řekl, že to funguje jen, když jsou dejme tomu, kdyby to byli dva vesmíry, tak kdyby byli to vaše já a to vaše já z druhé dimenze na tom samém místě. A možná, kdybyste právě neudělali to, co udělalo i tamto já, nebo byste tam nepřišli, tak byste mohli udělat díru do časoprostoru, a mohli by to vaše já vyjít do našeho vesmíru nebo naopak. Ale samozřejmě, by přes tu díru mohlo projít i něco jiného. Taky by mohlo být možné, že to jsme celou dobu my, akorát třeba v době kamenné nebo tak. Že vlastně žijeme navždy, akorát každý v jiném vesmíru, a mohlo by to být pro nás jen jako jiný čas nebo spíše letopočet.
A může to také souviset s tím, že vlastně nikdy neumřeme a byla by to něco jako simulace.
Představte si, že vás ostatní vidí umírat a vy jste na tom, třeba opravdu zle, ale v tu chvíli oni vás uvidí umřít a vy jenom třeba upadnete do kómatu a pak se probudíte v jiném, např. přímo svém vesmíru, kde jste šťastní, i když lidé kolem vás umírají, i když vlastně ne. Jenom právě třeba odcházejí z toho vašeho vesmíru. Dříve se zabíjeli například ve středověku lidé, kteří měli ostré uši nebo tak něco a mysleli si, že to jsou čarodějnice, upíři. A co, když právě to nebyli čarodějnice nebo upíři, ale jen bytosti z jiného vesmíru? Nebo dříve zabíjeli homosexuály, a možná proto, že patří do našeho vesmíru a nepatřily do toho jejich. A možná, jak jsem už zmiňoval, celou tu dobu to nemusí být čas, že jsme dříve byli neandrtálci a tak dále, ale to, že to jsou jiné vesmíry. To by mohlo znamenat, že celou dobu my žijeme v tomto čase, v tuto dobu, protože je to jen jeden vesmír, ve kterém to tady takhle vypadá. A ne, že je jiná doba.To by mohlo znamenat, že celou dobu komunikujeme s jinými vesmíry a dimenzemi, aniž bychom o tom věděli.
