Článek
Jeho hosté prý často zapomenou, že se rozhovor s nimi natáčí. Nejsou na ně namířené kamery jako ve studiu, ale naopak - ubíhá kolem nich krásná krajina, oni ji vidí z nadhledu a můžou se kochat. Rád se svezl i politik Karel Havlíček. S tím se napůl romský kluk, jak o sobě Jarda hrdě říká, dostal do sporu. Na jejich výměnu názorů se můžete podívat zde:
Pro své hosty nejezdí Jarda před sněmovnu ani Úřad vlády. S kamionem by se v centru Prahy těžko vytáčel. Hosté musejí přijet za ním. Nejčastěji k pumpě na okraji Prahy. Tam na sebe navléknou oranžovou, pracovní vestu a lidé v okolí se nestačí divit. Vestou je Jarda dostává na svou, „dělnickou úroveň“. Dvakrát ho doprovázely vládní vozy. To když vezl politiky s ochrankou. Ta nejprve kamion zkontrolovala, jestli v něm není bomba a pak ho následovala celých 45 minut. Bizarní pak bývají zastávky na pumpě nebo odpočívadle. Nikdo nechápe, proč tam přijela auta s majáčky.
Lidé v komentářích Jardovi často vyčítají, že víc pozornosti věnuje hostům než volantu. Těm řidič vzkazuje, že kamionem jezdí 22 let bez nehod a že celou cestu má pod kontrolou. „7 let jsem jezdil po Kavkazu a Rusku. Když jsem tohle přežil, přežiju i názory Havlíčka a Foldyny,“ usmívá se.
Rád vzpomíná na rozhovor s „jadernou babou“ Drábovou. „Dělalo se mi s ní dobře. Nejede pózy, je svá a přirozená a takový lidi já mám rád,“ vzpomíná na svůj druhý rozhovor v kamionu. Ten na Stream.cz zhlédlo téměř 30 tisíc lidí.
Klíč na výběr hostů Jarda nemá. Zve si je podle aktuální situace a podle toho, nad čím zrovna přemýšlí. Na sedadlo spolujezdce brzy usednou Michael Kocáb, Pavel Liška a Daniel Landa. Jedná také s prezidentem a premiérem. Naopak Andrej Babiš a Tomio Okamura mu prý účast odmítají.
Jízda v kamionu obecně je pro něj relax. Když jede po dálnici v noci, pouští si mluvené slovo. Zajímá ho historie, vesmír, ale i existenční otázky a smysl života. Právě i odsud čerpá inspiraci na své další hosty.
V kamionu se svezla i Eva Holubová
Jarda o sobě říká, že je obyčejný kluk z dělnické třídy. Hodně let žil ve Vlašimi, dnes je z něj Pražák. Dětství nic moc, brzy skončil na ulici, nevyhnul se ani vězení. To už je ale promlčený, protože od toho uplynulo dlouhých 25 let. Celý život se rád vzdělával a přál si rovné podmínky pro každého. Do podvědomí se veřejnosti dostal, když usiloval o přijetí dětí z válečných oblastí Sýrie. V roce 2016 byl jedním ze zakladatelů humanitární iniciativy Češi pomáhají. Když se v roce 2023 v Brně rozhořel etnický konflikt mezi Romy a Ukrajinci, pomáhal ho urovnat.
Ideální svět podle něj neexistuje. Chtěl by ale, aby v české společnosti byly spravedlivější podmínky pro každého. Právě proto chce kandidovat v letošních parlamentních volbách.
