Článek
Režisér Felix van Groeningen přináší syrový portrét vztahu otce a syna, kteří se snaží vyrovnat s temnými stránkami drogové závislosti. Filmová adaptace podle memoárů Davida a Nica Sheffa fascinuje svou otevřeností a autenticitou, ale zároveň zanechává diváka v myšlenkách nad tíhou osudu.
Nic Sheff (Timothée Chalamet) je talentovaný mladík, jehož slibná budoucnost se hroutí kvůli závislosti na metamfetaminu. Na pozadí jeho boje stojí otec David (Steve Carell), který se zoufale snaží porozumět synovým pohnutkám a zachránit ho před úplným pádem.
Příběh se soustředí na dynamiku jejich vztahu, objevování příčin závislosti a vyčerpávající cyklus pokusů o léčbu a návraty ke starým návykům. Skrze intimní pohled na tuto bolestnou cestu nabízí nepřikrášlený výjev devastujícího vlivu závislosti na jednotlivcích i rodině.
Beautiful Boy
Timothée Chalamet a Steve Carell přinášejí strhující výkony. Chalamet zvládá vykreslit beznaděj i vnitřní boj s odzbrojující věrohodností. Jeho emoce vyjadřované drobnými gesty a pohledy působí naprosto přirozeně. Carell naproti tomu dodává hlubší rozměr coby otec, který odmítá vzdát naděje.
Ačkoliv hlavní dva aktéři oplývají mnohovrstevnatým vykreslením, jiné postavy zůstávají ploché a nedotažené. Vinou může být i relativně omezený prostor, kdy se pozornost přesune mimo dvojici.
Beatiful Boy
Kamera Rubena Impense zachycuje přírodní krajiny a tiché okamžiky, v nichž přináší kontrast k chaotickým záběrům Nicova boje. Groeningenova režie se soustředí na autenticitu, což zahrnuje i ukázání nejednoznačných vztahů mezi postavami. Otec a syn se neustále pohybují mezi láskou, frustrací a nepochopením, což přibližuje, jak obtížné je držet si víru, když problémy přerůstají možnosti jejich řešení.
Snímek se nesnaží najít řešení ani nedělá závěry. Místo toho staví na otázkách. Jak dlouho je možné někomu pomáhat? Kde končí láska a začíná sebezničení? Tento přístup nutí diváka nejen sledovat příběh, ale také analyzovat, jak by se v dané chvíli sám zachoval.
Beautiful Boy
Beautiful Boy nezachází do sentimentality, ale spoléhá na upřímnost a lidskost. Dílo otevírá prostor k dialogu o problémech, které mnozí raději přehlížejí.
CELKOVÉ HODNOCENÍ: 8/10
Autorem recenze je filmový kritik Lukáš Vaněček
