Článek
Pod lanovkou se obvykle čeká na odvoz nahoru. Jana Paulová si tam chodila dát do těla. Při přípravě na výpravu do Himálaje se v Krkonoších brodila hlubokým sněhem, zatímco kolem jezdili lyžaři. Jak vzpomínala, sama pořádně nevěděla, co a jak trénovat. Tak to zkusila právě takhle.
Historku vyprávěla v únoru 2023 Ladislavu Hamplovi na Radiožurnálu Sport. K velké cestě ji přivedlo setkání se Stanislavem Berkovcem, který do Himálaje jezdil. Nabídl, že jí domluví účast se svou partou. Následovalo pět měsíců příprav. Sen z knížek dostal velmi praktickou podobu: sníh a vlastní nohy.
Hory měla nejdřív načtené
Paulová v rozhovoru říkala, že knihy o Himálaji milovala a měla ho dobře zvládnutý teoreticky. Jenže četba a výprava jsou dvě odlišné disciplíny. U první se dá zavřít kniha. U druhé musí člověk pokračovat tam, kam došel.
O svých výkonech přitom mluvila s humorem. Vysvětlovala, že patří mezi horolezkyně, které mají vrchol už v základním táboře. „Já ty hory spíše obcházím,“ dodala. Z vlastní cesty nedělala sportovní rekord. Právě tahle střízlivost jí při vyprávění sluší víc než další pomyslná medaile.
Deník místo pohodlné dovolené
U Haliny Pawlowské na Dvojce v červnu 2019 popisovala také šestitýdenní pobyt v Himálaji. Nebyl to odpočinek, při kterém se jen střídá krásný výhled s hotovým obědem. Vzpomínala na stres, nepohodlné noclehy i opakující se rýži s čočkou.
Zároveň to pro ni byla jedna z nejsilnějších životních zkušeností. Právě tam si začala psát rukou deník. Zápisky se později staly základem knihy Jak běžet do kopce, vydané v roce 2006. Z výpravy si tedy přivezla také materiál, ke kterému se mohla vracet doma.
Knihu si napsala sama
Pro Marianne v červnu 2023 popsala další pokračování. Nakladatelství se jí ozvalo už během pobytu v horách. Po návratu se však při setkání s redaktorkou rozhodla, že svůj příběh nechce nechat vyprávět někým, kdo ji pořádně nezná. Knihu nakonec napsala sama.
A nečekala přitom jen na dokonalé ticho za pracovním stolem. Podle svého odhadu napsala třetinu knihy na letištích. Ruch kolem jí nebránil vytvořit si vlastní soustředěný prostor. Kdo při čekání na odlet nezvládne ani dočíst časopis, může tuhle schopnost trochu závidět.
Paulová tak pro své vyprávění našla místa, která nemívají pověst pracovny. Nejprve cesta v horách, později letiště plné lidí. Místo ideálních podmínek využila ty, ve kterých právě byla.
Na vyprávění o Himálaji tak nejvíc utkví docela český začátek. Herečka, která o vzdálených horách četla, se připravovala ve sněhu pod krkonošskou lanovkou. Nahoru se dalo vyjet pohodlněji. Jenže to by byl jiný výlet.
Anketa
Zdroje:
https://sport.rozhlas.cz/herecka-jana-paulova-navstevu-wimbledonu-povazuji-za-ohromny-zazitek-za-nej-8922069
https://dvojka.rozhlas.cz/v-himalaji-clovek-citi-obrovskou-pokoru-jana-paulova-u-haliny-pawlowske-7959680
https://www.marianne.cz/rozhovory/herectvi-se-mi-tak-nejak-prihodilo-rika-jana-paulova
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_Paulov%C3%A1





