Článek
Když zavřu oči a představím si starou vesnici, vidím síťovku, rohlíky a ženské před obchodem. Některá už měla dávno nakoupeno, ale domů se nehnala. Ještě se přece nedozvěděla, proč u sousedů stálo cizí auto.
Pro pečivo se chodilo na deset minut. Vrátit se dalo za hodinu. A když se někdo ptal, kde jsem tak dlouho, mohla jsem po pravdě říct, že v obchodě. Jen jsem nemusela upřesňovat, kolik času jsem strávila uvnitř.
V konzumu se prodávaly i novinky
Na tenhle druh nakupování vzpomínám ráda. Paní za pultem člověka znala a sousedka si všimla, když několik dní nepřišel. Někdy to byla starost, jindy zvědavost. Občas tak půl na půl.
A pojízdná prodejna? Krám přijel za lidmi a kolem něj se hned udělal malý společenský život. S taškami se přinesly i novinky, dotazy a vzkazy pro ty, kteří zrovna nepřišli.
Nechci si ale hrát na to, že čekání ve frontě bylo nějaké wellness. Když došlo zboží přede mnou, moje láska k sousedům měla poměrně krátkou výdrž.
Na zábavu se nechodilo koukat do telefonu
Místní hospodu si taky umím vymalovat krásně. Stůl, u kterého měl každý svoje místo, známé tváře a debaty, při kterých se během večera vyřešilo zemědělství, fotbal i zahraniční politika.
Pak si ovšem vzpomenu na kouř v oblečení a některé debaty bych si klidně odpustila.
Letní zábavy mám v paměti o něco hezčí. Muzika, šaty a čekání, jestli si pro mě přijde ten správný. Když přišel nesprávný, následovala zkouška taktu. Případně rychlý odchod na limonádu.
A telefonní budka? Ta dnes vypadá romanticky hlavně na fotce. Lovit drobné a čekat, až někdo domluví, mi tedy nechybí ani trochu. Poslední veřejný telefonní automat u nás odstranili v červnu 2021 v Hlubyni na Příbramsku. Jedna docela dlouhá kapitola tím skončila.
Možná si pamatuju hlavně vlastní mládí
Když si povzdechnu, že dřív bylo líp, snažím se sama sebe trochu přibrzdit. Bylo mi totiž taky míň let. Nákup někdo zaplatil, starosti dospělých jsem neposlouchala a po zábavě jsem se dokázala vyspat bez nahřívacího polštářku.
Starou vesnici bych si zpátky nevzala se vším všudy. Chybí mi hlavně příležitosti potkávat lidi jen tak. Bez domluveného termínu a zprávy „už jsem tady“.
Jenže pak stojím před obchodem, sousedka začne vyprávět a já v duchu přemýšlím, jak se slušně vytratit.
Tak nevím. Možná té staré vesnici občas nepomáhám ani já.
Anketa
Fejeton s literární nadsázkou.
Zdroje k tématu:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/310281381880030/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/210411000360030/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/odstraneni-posledni-telefonni-budky-v-cesku_2106171837_kuc
