Článek
Babišova vláda slíbila vrátit studentům do 26 let a seniorům nad 65 let slevu 75 procent na jízdné ve vlacích a linkových autobusech. Dnes mají obě skupiny nárok na slevu 50 procent. Ministerstvo dopravy ještě v dubnu počítalo s tím, že vyšší zvýhodnění začne platit od 1. ledna 2027. Ministr Ivan Bednárik tehdy termín prezentoval jako hotovou věc.
Na první pohled se může zdát, že přesun z 50 na 75 procent zvýší výdaje státu o čtvrtinu. Ve skutečnosti je dopad výraznější. U jízdenky s plnou cenou 200 korun dnes cestující zaplatí 100 korun a dalších 100 doplatí stát. Po změně by cestující vydal jen 50 korun, zatímco stát 150. Jeho příspěvek tedy vzroste o 50 procent.
Právě tady se slib začíná potkávat s rozpočtem. Stát už loni vyplatil dopravcům na kompenzacích za zlevněné jízdné přes pět miliard korun. Bednárik v červnu připustil, že na návrat 75procentní slevy potřebuje v rozpočtu na rok 2027 další dvě miliardy. Bez nich podle něj nelze slíbit ani datum spuštění.
Dvě miliardy mohou chybět jinde
Dvě miliardy korun ročně znamenají přibližně 5,5 milionu korun každý den. Za čtyři roky volebního období by při nezměněných podmínkách šlo o osm miliard navíc proti současnému systému. A to bez započtení případného růstu cen jízdného nebo počtu cestujících.
Samotná sleva přitom nevytváří jediný nový spoj, nepřidá místo v přeplněném vlaku a nezrychlí trať. Ministerstvo dopravy uvádí, že železnice v roce 2025 přepravila 192,2 milionu lidí a autobusy 349,1 milionu. Počet cestujících už tedy rostl i při současné padesátiprocentní slevě. U vlaků se meziročně zvýšil jen mírně, přepravní výkon však stoupl z 10,5 na 11 miliard osobokilometrů.
Ekonomická otázka proto zní, zda další dvě miliardy přivedou do veřejné dopravy dost lidí, kteří by jinak autem skutečně jeli. Pokud pouze zlevní cestu těm, kteří vlak nebo autobus používají tak jako tak, stát zvýší výdaj bez odpovídající změny dopravního chování. Právě tento problém plošných slev zůstává bez jasné odpovědi.
Stejnou pomoc dostane bohatý i chudý
Další slabinou je způsob zacílení. Nárok se odvíjí od věku nebo studia, nikoli od příjmu. Stejnou slevu tak dostane senior s nízkým důchodem i člověk s vysokými úsporami. U studentů systém nerozlišuje, zda pocházejí z domácnosti s napjatým rozpočtem, nebo z rodiny, pro kterou cena jízdenky nepředstavuje problém.
Rozdíl je výrazný i podle toho, jak často člověk cestuje. Student, který za měsíc projede za plné jízdné 4 000 korun, dnes zaplatí 2 000 a při 75procentní slevě by jen 1 000 korun. Stát mu tak nepřímo přidá tisícikorunu měsíčně. Student, který jede domů jednou za měsíc a plné jízdné by ho stálo 400 korun, získá proti dnešku jen stovku. Každá další cesta rozdíl zvětšuje, takže největší podporu získávají pravidelní cestující.
V červnu už proto původní jistota zmizela. Bednárik řekl, že není jasné, zda se sleva zavede v roce 2027, nebo až 2028. Ještě v dubnu přitom ministerstvo veřejně uvádělo leden příštího roku. Novinky připomněly, že ministr původně mluvil dokonce o zavedení už během letoška.
Slevy mají nepochybně sociální efekt, zejména pro lidi, kteří dojíždějí často a počítají každou stokorunu. Plošných 75 procent však zvýhodňuje i cestující, kteří pomoc nepotřebují. Pokud je cílem dostupnější doprava, stát může stejné peníze dát do tarifů cílených podle sociální situace, levnějších časových jízdenek nebo objednávky dalších spojů.
Zdroje: Ministerstvo dopravy
