Článek
Změna je vidět už na prodejích nových aut. Podle červencových dat evropského sdružení ACEA tvořily čisté elektromobily v prvním pololetí roku 20,7 procenta nových registrací v EU, zatímco o rok dříve to bylo 15,6 procenta. Jde o růst o 5,1 procentního bodu, tedy zhruba o třetinu. Naopak benzinové a dieselové vozy dohromady spadly z 37,8 na 29,7 procenta trhu. Na každých sto nově registrovaných aut tak připadalo asi 21 elektromobilů a necelých 30 vozů na benzin či naftu.
Pro čerpací stanice to neznamená rychlý konec kapalných paliv. Vozový park se obměňuje řadu let a po silnicích budou ještě dlouho jezdit miliony aut se spalovacím motorem i hybridů. Mění se však poměr služeb, které musí provozovatel nabídnout, aby neztratil zákazníka. Místo několika minut u stojanu bude část řidičů na stanici trávit dvacet až třicet minut.
Z čerpačky se stane energetický uzel
Právě délka nabíjení mění podobu areálu. ORLEN letos v Česku rozšiřuje vlastní síť ultrarychlých stanic a do konce roku chce mít jedenáct vlastních lokalit. Nabíječky mají výkon až 300 kW. „Řidičům elektromobilů chceme nabídnout pohodlné a spolehlivé řešení na klíčových trasách,“ uvedl ředitel české sítě ORLEN Rostislav Moravec.
Takový stojan je ale z pohledu infrastruktury úplně jiná disciplína než benzinová pistole. Čtyři nabíječky o výkonu 300 kW mohou při plném zatížení požadovat až 1,2 MW, šest už 1,8 MW. To odpovídá příkonu menšího průmyslového provozu. Čerpací stanice proto budou potřebovat silnější přípojky, trafostanice a řízení výkonu; někde mohou přidat i bateriová úložiště či vlastní výrobu elektřiny. Investice se tak přesunou z podzemních nádrží a palivových technologií částečně do elektrické infrastruktury.
Více kávy, jídla a digitálních služeb
Druhá změna se odehraje uvnitř budovy. Řidič spalovacího auta natankuje padesát litrů za několik minut a může hned odjet. U elektromobilu je čas delší. Shell uvádí, že na nabíječkách od 150 kW lze za ideálních podmínek doplnit baterii z 20 na 80 procent za 30 minut nebo méně. Firma proto staví větší nabíjecí huby a propojuje je s obchodem, občerstvením a dalšími službami. „Jsme odhodláni udělat nabíjení elektromobilů snadné a výhodné,“ říká manažerka Shell Sasha Evansová.
Půlhodina je pro provozovatele obchodní příležitost. Zákazník má čas na kávu, teplé jídlo, nákup nebo práci na notebooku, takže roste význam marže z nepalivového prodeje. Stanice mohou přidávat boxy pro vyzvedávání zásilek, myčky, odpočinkové zóny, pracovní místa či dětské koutky. Důležitější bude také aplikace, která ukáže volný konektor, spustí nabíjení, přijme platbu a spojí energii s věrnostním programem.
Největší výhodu budou mít stanice u dálnic a hlavních tahů, kde se vyplatí soustředit více rychlých bodů na jedno místo. Menší městské čerpačky mohou naopak část dobíjení přenechat parkovištím obchodů, kancelářím či supermarketům, kde auto často stojí déle.
Promění se i samotná plocha. Dnešní řady stojanů pod jednou střechou mohou na vytížených místech doplnit parkovací stání s nabíječkami, širší průjezdy a samostatné huby pro elektromobily. Shell například v Británii provozuje téměř 40 nabíjecích hubů, přičemž 20 z nich má nejméně osm dobíjecích bodů. Osm stejně výkonných stojanů po 175 kW by znamenalo teoretický souběžný výkon 1,4 MW. U největších lokalit tak začne být stejně důležité, kolik elektřiny dokážou přivést, jako kolik aut se na pozemek vejde.
