Článek
Při pohledu na žulový monument se nabízí otázka, zda jde o hodiny, sochu, nebo drahý žert. Brno si jej nechalo postavit jako připomínku události staré téměř čtyři století.
Časostroj byl odhalen 18. září 2010, při 365. výročí úspěšné obrany před švédským obléháním. Stál 12 milionů korun. Při přepočtu na 16 let jde o 750 tisíc za rok, bez nákladů na údržbu. Lze uvést, že objekt je složen ze sedmi dílů a váží přibližně 24 tun.
Tramvaj v brněnských ulicích.
Švédové, předčasné poledne a skleněná střela
Roku 1645 obléhalo Brno vojsko švédského generála Lennarta Torstensona. S obranou města je spojena pověst, podle níž velitel slíbil, že pokud pevnost nepadne do poledne, útok ukončí. Obránci proto údajně nechali zazvonit poledne už v jedenáct.
Švédové se stáhli a zvonění v tuto hodinu se stalo místní tradicí. Je to ovšem legenda, nikoli doložený popis průběhu bitvy.
Další pověst vypráví, že Torstensona bylo možné usmrtit pouze zvláštní skleněnou střelou. Obě historky autoři návrhu Oldřich Rujbr a Petr Kameník spojili do jedné stavby. Její protáhlý tvar má připomínat dělostřelecký projektil. Žula pochází z Jihoafrické republiky. Z tohoto hlediska je potřeba podotknout, že označení orloj není zcela přesné. Stavba neukazuje astronomické jevy jako slavné hodiny v Praze, nýbrž čas pomocí otáčejících se částí.
Hodiny fungují, návod se však hodí
Uvnitř pracuje mechanismus se signálem pro přesné seřízení. Špice vykoná jednu otáčku za minutu, skleněný prvek o něco níže za hodinu a ciferník s číslicemi za dvanáct hodin. Čas je možné přečíst, člověk však musí vědět, kam se dívat.
Právě složitost odečítání patřila od začátku k hlavním výtkám. Při běžné cestě přes náměstí je pohled na mobil rychlejší.
Pohled na Brno.
Největší zájem vzbuzuje okamžik v 11 hodin. Z útrob stroje se uvolní jedna skleněná kulička. Náhodně projede do jednoho ze čtyř otvorů, kde ji mohou zájemci zachytit.
A při této příležitosti je nutné, aby zaznělo, že žádný návštěvník nemá na suvenýr nárok. O jednu kuličku se mohou ucházet desítky lidí, úspěch závisí i na tom, u kterého otvoru stojí.
Z předmětu posměchu je sběratelská atrakce
Do poloviny roku 2026 vydal orloj bezmála 12 tisíc skleněnek s téměř 60 motivy, uvedly Novinky. Za necelých šestnáct let to vychází zhruba na 750 kuliček ročně. Jediná denní dávka totiž neplatí při výročích, kdy stroj vypouští více kusů. Kuličky vznikají ručně a některé série připomínají významné události města.
Letos v červnu kupříkladu vydal orloj jen tři černožluté kuličky k veletrhu URBIS. Podle mluvčí Technických sítí Brno Jiřiny Veselé se lidé mohli pokusit o jejich získání jen od 2. do 4. června, napsal Brněnský deník.
Pokud jde o motivy, v tomto ohledu je možné zmínit sérii Den, Oheň a Noc ze srpna a září. „Letos uplyne 245 let od chvíle, kdy se v Brně poprvé rozsvítilo veřejné osvětlení,“ řekl Michael Benža z Technických sítí Brno. „Každá kulička vzniká jako originál a její výroba od nabrání skla až po finální broušení zabere desítky minut,“ doplnil. Zájem o nové motivy tak udržuje před objektem fronty i šestnáct let po jeho instalaci.
Další výtka se od začátku týkala vzhledu. Tvar projektilu mnohým připomínal něco zcela jiného a milionová cena vyvolávala otázky, zda město nepotřebovalo jiné investice. Jak uvádí turistický web Brnolove, náměstí Svobody je místem trhů a společenských setkání. Orloj dnes funguje i jako orientační bod. Lidé se u něj domlouvají na schůzkách, fotografují se a ráno zkoušejí štěstí při lovu skleněnky.
Zdroje
