Článek
Nejpřesnější obrázek nabízí letošní Index prosperity Slovenské spořitelny. Slovensko v něm skončilo celkově na 23. místě z 27 států EU, v samotné ekonomické části je dokonce předposlední. Meziročně si sice o jednu příčku polepšilo, banka však upozorňuje na podstatnější problém: vyšší daně a větší státní výdaje nepřinesly rychlejší růst.
To míří přímo na hospodářskou politiku vlády Roberta Fica. Kabinet od roku 2025 zvýšil základní sazbu DPH z 20 na 23 procent, upravil firemní daně a zavedl daň z finančních transakcí. Cílem bylo zalepit rozpočet, jenže část nákladů se přenesla na firmy a spotřebitele. Domácnosti začaly utrácet opatrněji a podnikům narostly náklady právě ve chvíli, kdy slabší zahraniční poptávka brzdila slovenský průmysl.
Slovenská spořitelna pro rok 2026 čeká růst HDP kolem jednoho procenta. Evropská komise je ještě pesimističtější a počítá pouze s 0,8 procenta. Při inflaci 4,3 procenta to znamená, že nominální zdražování bude více než pětkrát rychlejší než růst reálného výkonu ekonomiky. Pro běžnou domácnost je proto obtížné pocítit, že země vůbec roste. Nezaměstnanost má letos dle Komise vzrůst z loňských 5,4 na 5,7 procenta pracovní síly.
Slabší výkon přitom nelze svést jen na daně. Komise upozorňuje také na rychle rostoucí náklady práce, slabou produktivitu, nedostatek kvalifikovaných lidí a zaostávání v inovacích. Právě zde ale vláda naráží na druhou výtku ekonomů: místo změn, které by zvedaly výkon země za pět či deset let, musela velkou část politické energie věnovat okamžitému shánění příjmů.
Rozpočet se utahuje, dluh přesto stoupá
Druhá slabina je ještě nepříjemnější. Ficova vláda vysvětluje vyšší daně nutností konsolidovat veřejné finance, jenže Evropská komise čeká letos deficit 4,6 procenta HDP. V roce 2027 by se bez dalších opatření měl zvýšit až na 5,4 procenta.
Stejně jde nahoru dluh. V roce 2025 dosáhl 61,4 procenta HDP, letos má podle Komise vystoupat na 63,7 procenta a příští rok na 66,9 procenta. Za dva roky by tak narostl o 5,5 procentního bodu. Přepočteno proti úrovni z roku 2025 jde o zvýšení zhruba o devět procent.
Problém tedy není v tom, že Bratislava nekonsoliduje vůbec. Je v kombinaci opatření. Vláda sáhla výrazně na příjmovou stranu rozpočtu, zatímco výdaje zůstávají vysoké. Komise navíc připomíná nové náklady na obranu, spolufinancování evropských projektů, růst platů učitelů či pokračování energetických podpor. Vyšší zdanění tak zatím nepřineslo obrat v zadlužení.
Fico zdědil problém, jeho vláda ho nevyřešila
Bylo by zavádějící tvrdit, že všechny slovenské potíže začaly s Ficovým návratem k moci. Země roky doplácí na slabší produktivitu, závislost na automobilovém průmyslu, odchod mladých lidí a pomalejší inovace. Současná vláda však měla problém veřejných financí řešit a po téměř třech letech je účet smíšený.
V červnu musel kabinet podstoupit hlasování o důvěře kvůli překročení zákonných dluhových limitů. Reuters uvedl, že hranice, která spouští nejtvrdší ústavní opatření, klesla pro rok 2025 na 52 procent HDP. Skutečný dluh byl 61,4 procenta, tedy o 9,4 procentního bodu výše. Ficova koalice hlasování ustála 78 hlasy ze 150.
Slovenská rozpočtová rada před hlasováním položila dvě otázky: zda vláda ví, kdy a jak růst dluhu zastaví, a zda jsou přijatá opatření dostatečná. Kabinet hlasování označoval za formalitu. Čísla Komise ovšem počítají s tím, že zadlužení poroste také v následujícím roce.
Zdroje:
