Článek
Podle červnového návrhu by veřejné finance měly skončit v minusu kolem 2,8 procenta HDP. V přepočtu na samotný státní rozpočet by to podle České televize mohlo znamenat zhruba 330 až 340 miliard korun.
Ještě výraznější číslo připouští Národní rozpočtová rada. Ta v červnu uvedla, že při dodržení evropské tříprocentní hranice může schodek státního rozpočtu příští rok přesáhnout 350 miliard korun. Schillerová ale odmítá, že by vláda otevírala dveře bezbřehému zadlužování. Tvrdí, že Česko potřebuje prostor pro investice a růst a že současné domácí rozpočtové mantinely jsou příliš tvrdé.
Klaus chtěl vyrovnaný rozpočet
Právě tady je rozdíl proti Klausovu pohledu nejviditelnější. Bývalý premiér a ministr financí dlouhodobě považuje pravidelné deficity za chybu. V roce 2003 dokonce jako poslanec spolupředložil návrh zákona o povinně vyrovnaném státním rozpočtu. Později opakoval, že deficit má být výjimkou, nikoli běžným způsobem financování státu.
Ani Klausova éra samozřejmě nebyla bez schodků. Podle dat Ministerstva financí skončil státní rozpočet v roce 1993 přebytkem 1,1 miliardy korun, v roce 1994 plus 10,5 miliardy a v roce 1995 plus 7,2 miliardy. V roce 1996 už byl deficit 1,6 miliardy a v roce 1997, kdy Klausova vláda skončila, 15,7 miliardy korun. Částky nelze jednoduše poměřovat s dneškem, protože ekonomika, ceny i velikost rozpočtu byly úplně jiné. Rozdíl ve filozofii je ale zřejmý.
Schillerová naopak argumentuje tím, že rychlé seškrtání deficitu by mohlo ekonomice uškodit. V červenci ve Sněmovně řekla, že vláda nechce „ekonomické harakiri“ a že větší prostor potřebuje pro investice, bezpečnost a hospodářský růst. Zároveň slibuje, že po roce 2027 začne schodek postupně snižovat.
Peněz chtějí ministři o sto miliard víc
Důvod, proč vláda nechce schodek rychle seškrtat, je vidět na požadavcích jednotlivých resortů. Už na jaře chtěla ministerstva pro rok 2027 proti letošku dohromady přes sto miliard korun navíc. Peníze mají jít především do obrany, školství, zdravotnictví a sociální oblasti. Ministerstvo práce například počítá s vyššími výdaji kvůli valorizaci důchodů.
Současně vláda nechce stavět konsolidaci jen na vyšších daních. Schillerová mluví o škrtech provozních výdajů státu, boji s daňovými úniky a vyšším ekonomickém růstu. Od roku 2028 nebo 2029 chce navíc snížit daň z příjmů právnických osob z 21 na 19 procent. To všechno znamená, že prostor pro rychlé zmenšení schodku je omezený.
Dluh přitom není zadarmo. Už návrh rozpočtu na rok 2026 počítal s výdaji na jeho obsluhu kolem 110 miliard korun. A letošní rozpočet je zatím hlubší než loni: na konci června byl ve schodku 183,6 miliardy, zatímco před rokem 152,4 miliardy korun. Čím déle stát hospodaří s vysokými schodky, tím větší část budoucích příjmů může spolknout placení úroků místo silnic, škol nebo důchodů.
