Článek
Ostrava měla na konci roku 2025 celkem 280 853 obyvatel. Za dvanáct měsíců jich přišla o 2 334. Takový roční úbytek představuje v průměru 195 osob za měsíc. Pokud by stejným tempem ubývali lidé dalších dvacet let, v roce 2046 by ve městě žilo přibližně 234 tisíc osob. To je o 46 680 méně než dnes, pokles o 16,6 procenta. Nejde o oficiální prognózu, nýbrž jednoduchý výpočet, který ukazuje velikost problému při nezměněném tempu.
Havířov přichází o stovky lidí ročně
Ještě výraznější zásah by vzhledem ke své velikosti pocítil Havířov. Koncem loňska měl 67 998 obyvatel, meziročně o 676 méně. Dvacetkrát 676 znamená úbytek 13 520 lidí. V takovém modelu by město mělo necelých 54 500 obyvatel, téměř o pětinu méně. Skutečný vývoj ovšem ovlivní přistěhovalci, výstavba i počet narozených dětí.
Havířov vznikl jako průmyslové město spojené s těžbou uhlí. Pracovní příležitosti přitahovaly mladé rodiny, nyní obyvatelstvo stárne rok od roku. Loni zde zemřelo o 512 lidí více, než se narodilo. Dalších 164 osob ubylo stěhováním. Obě položky dohromady vysvětlují celkovou ztrátu 676 obyvatel.
Frýdek-Místek
Lze uvést, že podobný problém řeší Frýdek-Místek. Za rok ztratil 426 lidí a na konci prosince jich měl 53 164. Při čistě mechanickém pokračování loňské změny by za dvě desetiletí přišel o 8 520 obyvatel. Třinec ztratil 329 lidí. Jeho hypotetický dvacetiletý úbytek činí 6 580 osob, přibližně pětinu současné populace.
V menších městech mizí větší podíl obyvatel
Absolutním počtem vede Ostrava, při přepočtu na velikost sídla se však do popředí dostávají jiná jména. Vrbno pod Pradědem vloni ztratilo 18,6 obyvatele na každých tisíc, Bruntál 16,5. To odpovídá meziročnímu poklesu o 1,86 a 1,65 procenta. Pokud by se stejné procentní tempo opakovalo dvacet let, znamenalo by to přibližně 31procentní, respektive 28procentní úbytek.
Z tohoto hlediska je potřeba podotknout, že takové prodloužení trendu není demografickou prognózou. Každý rok se mění počet narozených, zemřelých i stěhujících se lidí. Malému městu může zásadně pomoci nová továrna, dostupné bydlení nebo lepší spojení do krajského centra.
V tomto ohledu je možné zmínit kupříkladu Studénku a Vítkov. Podle loňských dat jim ubývalo 14,8, respektive 14,3 člověka na tisíc obyvatel. Zvlášť nepříznivé je, pokud město zároveň ztrácí mladé rodiny. Ubývá dětí ve školkách, potom žáků ve školách a nakonec lidí v produktivním věku. Výdaje na silnice, vodovody a veřejné budovy se přitom nesnižují stejně rychle.
Nádraží ve Studénce.
O osudu měst rozhodne stěhování
V prvním pololetí roku 2026 se počet obyvatel Moravskoslezského kraje snížil o dalších 2 995 osob. Zemřelých bylo o 3 205 více než narozených, přestože stěhováním kraj získal 210 lidí. Z údajů Českého statistického úřadu je patrné, že samotná migrace zatím přirozený úbytek nedokáže vyrovnat.
A při této příležitosti je nutné, aby zaznělo, že počet obyvatel celé republiky není dobrým měřítkem pro jednotlivá města.
Koncem roku 2025 žilo v Česku přes 10,9 milionu lidí. Velká část regionů ubývá, přestože Praha a její okolí další obyvatele získávají. Školy, ordinace a dopravní spoje se proto budou muset plánovat podle místního vývoje, nikoli podle republikového průměru.
Podobné potíže se ovšem netýkají výhradně průmyslového severovýchodu. V Olomouckém kraji loni vykázal Přerov přirozený úbytek 276 lidí a Prostějov 245. V Olomouci zemřelo o 223 osob více, než se narodilo, ale díky přistěhování město celkově získalo 2 234 obyvatel.
