Článek
Nový průzkum Rondo.cz a společnosti Nomce mezi 3 000 lidmi ukazuje, že desetiprocentní spropitné rozhodně není univerzální českou normou. Při spokojenosti s obsluhou nechává 29,4 procenta hostů šest až deset procent z útraty, dalších 23 procent nejvýše pět procent. Více než deset procent přidává 13,5 procenta dotázaných, zatímco 15,1 procenta pouze zaokrouhluje konečnou částku. Celých 19 procent lidí pak uvedlo, že dýško obvykle nedává vůbec.
Rozdíl je dobře vidět na běžném účtu za 800 korun. Pět procent znamená 40 korun navíc, osm procent 64 korun a deset procent 80 korun. Rodina, která jde do restaurace čtyřikrát za měsíc a pokaždé utratí kolem 1 200 korun, tak při desetiprocentním spropitném nechá personálu za rok dalších 5 760 korun. Pro někoho jde o přirozenou odměnu za servis, jiný podobnou částku považuje za výdaj, který má pokrýt mzda zaměstnance.
Právě tento pohled se objevuje i v internetových diskusích. Server EnergoZrouti.cz v červenci popsal spor hostů, z nichž část dávání spropitného odmítá ze zásady. Jeden z diskutujících argumentoval tím, že nízký plat personálu není problém zákazníka a zaměstnance restaurace nechce „dotovat“ ze svého. Jiní připouštějí dýško pouze tehdy, pokud byli se službou skutečně spokojeni.
Rozhoduje hlavně chování obsluhy
Zářijový průzkum zároveň ukazuje, za co jsou hosté ochotni peněženku zavřít. Nepříjemné nebo neochotné chování personálu uvedlo jako hlavní důvod pro vynechání spropitného 34,4 procenta lidí. Dlouhé čekání vadí 23,4 procenta, celková nespokojenost včetně jídla 18,4 procenta a chyby v objednávce či jejich špatné řešení 12,6 procenta.
„Obsluha je zkrátka součástí celého zážitku z restaurace,“ říká Marek Svoboda, majitel pražské restaurace U Matěje Kotrby.
Zajímavé je, že 11,3 procenta respondentů dává dýško téměř vždy bez ohledu na kvalitu obsluhy. Pro většinu ostatních ale funguje spíše jako zpětná vazba. Restaurace tak při účtu 1 000 korun nemusí přijít jen o očekávaných 50 až 100 korun spropitného. Pokud host kvůli špatnému servisu nepřijde příště vůbec, ztráta pro podnik je násobně vyšší.
Terminál umí vytvořit nepříjemný tlak
Novým bodem sporu jsou platební terminály, které před zaplacením samy nabídnou několik variant dýška. Přesně 31 procentům respondentů taková nabídka nevadí, částku si však chtějí určit sami. Dalších 24,8 procenta některou z přednastavených možností běžně zvolí. Naopak 17,4 procenta lidí cítí tlak spropitné dát a 16,1 procenta by bylo raději, kdyby se terminál na dýško vůbec neptal. Negativně tedy tuto praxi vnímá dohromady 33,5 procenta hostů. V praxi podobná obrazovka může vadit zhruba každému třetímu hostovi.
Citlivost zákazníků ukázal v červenci také případ aplikace Qerko. Ta zavedla servisní poplatek tři koruny za každou platbu. Část uživatelů reagovala tím, že chtěla snížit dýško restauraci, přestože poplatek zavedl provozovatel aplikace, nikoli samotný podnik. U účtu 300 korun přitom tři koruny odpovídají jedinému procentu útraty, u účtu 1 000 korun jen 0,3 procenta.
„Reakce na sítích nás nepřekvapuje, podobnou diskuzi jsme zaznamenali i během ročního testování poplatku v Jihomoravském kraji,“ uvedl za Qerko šéf mateřské Piano Group Tomáš Mráz. Firma tvrdí, že po prvotní kritice zůstala naprostá většina uživatelů službě věrná. Spor o několik korun ale dobře ukázal, že u placení v restauraci dnes často nejde jen o peníze, nýbrž i o pocit, zda je částka navíc skutečně dobrovolná.
Zdroje:
Nomce: Češi nejčastěji dávají spropitné mezi 6 a 10 procenty. Přednastavené dýško na terminálu ale části hostů vadí (2.9.2026). ASPEN.PR.
Sedláková, Barbora: Tři koruny k účtu. Qerko zavedlo přirážku při placení, hosté se bouří (21.7.2026). iDNES.cz.
