Článek
Na Mezinárodní den lidských práv, 10. prosince, představila Ľudskoprávna koalícia složená z 12 slovenských organizací Lidskoprávní bilanci za rok 2025, která upozorňuje na nejrozsáhlejší oslabování lidských práv na Slovensku od vzniku samostatné Slovenské republiky. Mimo jiné se jedná o zásahy do právního státu, rostoucí diskriminaci romské menšiny, oslabování svobody médií a omezování práv ohrožených skupin obyvatelstva.
Omezování práv LGBT+ lidí i neziskových organizací
Slovenský parlament letos schválil novelu Ústavy SR, kam přibyla formulace „Slovenská republika si zachovává svrchovanost především ve věcech národní identity…,“ čímž se dle zprávy vytvořil prostor pro obcházení mezinárodního práva a závazků EU. Novela také do Ústavy zakotvila, že Slovenská republika „uznává jen biologicky určené pohlaví muže a ženy.“ Mezinárodní orgány, jako Evropská komise, Benátská komise a OSN, varovaly, že novela porušuje mezinárodní závazky. Evropská komise zahájila proti Slovensku řízení za porušení právních předpisů.
Rok 2025 je na Slovensku považován za jeden z nejproblematičtějších pro LGBT+ lidi od roku 1989. ředitel občanského sdružení Saplinq, Róbert Furiel, uvádí: „Ústavní novela má svou nejasností reálně škodlivé důsledky pro životy LGBTI+ lidí na Slovensku. Stát dramaticky zúžil prostor pro právní uznání transgender a nebinárních lidí a ústavně potvrdil vyloučení párů stejného pohlaví z rodinněprávního systému.“ Více jsme se tématu věnovali zde.
Na Slovensku rovněž stále přetrvává zvýšená míra násilí motivovaného homofobií a transfobií. OSN uvádí, že Slovensko dlouhodobě selhává ve vyšetřování a evidenci nenávistných činů proti nebinárním a trans osobám. Právní úprava je omezená a prakticky nedostupná pro velkou část dotčených.
V dubnu poslanci a poslankyně schválili novelu zákona o neziskových organizacích. Organizacím ukládá nové administrativní povinnosti, mimo jiné vykazování informací o osobách, které za rok přispěly na činnost organizace částkou vyšší než 5 000 eur. Toto rozhodnutí však před pár dny zrušil Slovenský ústavní soud s odůvodněním, že je zákon v tomto bodě v rozporu se slovenskou ústavou i s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
Po atentátu na premiéra Roberta Fica vláda omezila shromažďovací práva občanů, což kritizují i odborné instituce. Úpravou fungování veřejnoprávních médií pak došlo k oslabení svobody projevu, nezávislosti médií, práva na svobodný přístup k informacím a růstu stigmatizace novinářů a novinářek. Kvůli této změně se Slovensko propadlo na 38. místo v žebříčku svobody médií, což je nejhorší výsledek za posledních 15 let.
Rovnost pouze na papíře
Slovensko podle zprávy i v roce 2025 systematicky porušovalo právo romských dětí na rovný přístup ke vzdělání bez segregace. I přes formální zákaz byly dále v provozu desítky škol se speciálními třídami, kam byly romské děti umísťovány na základně neobjektivních důvodů, což potvrdil i Evropský soud pro lidská práva. Stát nadále porušuje právo občanů Slovenské republiky na bydlení bez segregace. Vláda dosud nepřijala žádná opatření, která by řešila situaci vyloučených lokalit, nevyhovující životní podmínky ani praxi řetězení krátkodobých nájemních smluv. Zmiňované problémy v těchto lokalitách vyústily v sérii tragických požárů, při kterých zemřelo několik lidí včetně dětí.
„Nezákonná segregace romských dětí ve školách patří mezi nejvážnější systémové problémy. Bez účinné školské legislativy jej však nelze reálně řešit. Děti z vyloučených komunit zároveň čelí opakovaným požárům v osadách a tragickým úmrtím, kterým by se dalo předejít při funkčním Úřadu zmocněnce pro romské komunity a efektivním řízení práce v terénu,“ uvedl ředitel eduRoma, Vlado Rafael.
Přijatá novela zákona o pomoci v hmotné nouzi navíc zavedla přístup k dávce podmíněný prací, což vede Romy a Romky k přijímání nedůstojných pracovních nabídek a posiluje to paralelní pracovní trh s nechráněnou prací. Na Slovensku přetrvává nepřiměřené používání policejní síly, nehumánní zacházení a selhávání státu při ochraně osobní integrity romského obyvatelstva, včetně opomíjení rasového motivu při vyšetřování stížností nejen vůči policistům. Vedle toho roste protiromský rasismus i v online prostoru, proti kterému se vláda nesnaží bojovat, stejně jako neplní úlohy vytyčené ve Strategii rovnosti, inkluze a participace Romů do roku 2030.
Ženská práva a důstojnost
Na Slovensku je stále každá šestá osoba ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Od 1. ledna 2025 navíc platí zvýšení základní sazby DPH z 20 procent na 23 procent. Návrh na zařazení menstruačních potřeb do nižší, pětiprocentní, sazby DPH neprošel, čímž se snížila dostupnost menstruačních potřeb pro osoby v hmotné nouzi. Nejzávažnější situace zůstává ve vyloučených lokalitách, kde je až 87 procent Romů a Romek ohroženo chudobou.
Slovensko zároveň patří k zemím Evropy s nejhorší dostupností interrupční péče (42. místo ze 49). Přetrvávají bariéry jako vysoká cena, regionální nedostupnost, dlouhá čekací doba a diskriminační přístup personálu. V roce 2025 navíc pokračovaly snahy některých poslanců o prosazení návrhů na omezení interrupčních práv žen. Ačkoli tyto návrhy nebyly schváleny, přispěly k radikalizaci veřejné debaty.
Již zmiňovaná ústavní novela zavedla také nezbytnost souhlasu zákonného zástupce pro vzdělávání v oblasti „formování intimního života a sexuálního chování,“ což vytvořilo prostor pro omezení komplexní sexuální výchovy, která je klíčová pro prevenci a správný vývoj jedinců. Benátská komise následně upozornila, že tento požadavek může být v rozporu s povinností státu zajistit vzdělaní v oblasti ochrany zdraví a prevence.
„Lidská práva nejsou teorie ani ideologie. Jsou závazky státu vůči každému člověku – a v roce 2025 tyto závazky vláda i parlament opakovaně porušovali. Bilanční zpráva je nejen zrcadlem toho, kam vláda tuto zemi dostala svými kroky, ale i kompasem, který ukazuje, kam se musí posunout, pokud chce zajistit rovnost a spravedlnost pro všechny,“ uzavřel ředitel Amnesty International Slovensko, Rado Sloboda
Součástí Ľudskoprávne koalície jsou: Amnesty International Slovensko, Diera do sveta, eduRoma, inTYMYta, kolektiv neon, Komunitná, nadácia Zdravé mesto, Laputa / Literárna bašta, Možnosť voľby, Rómske advokačné a výskumné stredisko, Saplinq, Záhrada – Centrum nezávislej kultury, Inokraj.
Autorka: Julie Báštěcká
Zajímají vás další články o nezisku a občanské společnosti? Působíte v neziskovém sektoru a hodily by se vám užitečné informace, jak zlepšit vaši práci? Navštivte náš web Svetneziskovek.cz.
