Článek
Řada seniorů bere důchod jako konečné číslo, se kterým už nejde nic dělat. Realita je ale podstatně pružnější. Zákon pamatuje na situace, kdy člověk po přiznání starobního důchodu dál pracoval nebo podnikal, případně si výplatu penze na čas odložil. Právě v těchto případech může vzniknout nárok na vyšší důchod, aniž by šlo o obcházení pravidel nebo jakýkoli trik na hraně zákona.
Typickým příkladem jsou lidé, kteří už pobírali starobní důchod v plné výši a zároveň měli výdělečnou činnost s účastí na důchodovém pojištění. Pokud k tomu docházelo v období od začátku roku 2010 do konce roku 2024, vznikal jim nárok na zvýšení procentní části důchodu. Za každých 360 kalendářních dnů práce se důchod zvyšoval o 0,4 procenta výpočtového základu.
Důležité je, že toto navýšení nikdy nepřicházelo automaticky. Kdo o této možnosti nevěděl a žádost nepodal, o peníze přišel, přestože mu na ně vznikl zákonný nárok. Od roku 2025 se systém změnil a místo zvyšování důchodu stát zavedl slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta z hrubé mzdy. Práce odvedená do konce roku 2024 se však stále posuzuje podle původních pravidel a o přepočet lze požádat zpětně, a to až pět let nazpět.
Výše navýšení se liší podle výpočtového základu, ze kterého byl důchod stanoven. U lidí s vyššími příjmy před odchodem do penze je rozdíl citelnější, u jiných jde o částky spíše symbolické. Například při výpočtovém základu kolem 19 700 korun může jeden rok práce znamenat zhruba 80 korun měsíčně navíc. Na první pohled nejde o zásadní sumu, podstatné ale je, že se jedná o trvalé zvýšení.
Navýšená částka se promítá do všech dalších valorizací a při delší době výdělečné činnosti se jednotlivá zvýšení sčítají. Navíc se důchod doplácí zpětně od okamžiku, kdy nárok vznikl. Ještě výraznější efekt může mít situace, kdy člověk splnil podmínky pro starobní důchod, ale rozhodl se ho zatím nepobírat a pokračoval v práci.
V takovém případě se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Tato možnost se týká i lidí, kteří měli předčasný důchod, dosáhli řádného důchodového věku, dál pracovali a penzi nepobírali. Podmínkou je, že jim po tuto dobu nebyl vyplácen invalidní důchod třetího stupně. Při delší době práce už může jít o navýšení, které je v rozpočtu znát.
Existuje i méně známá, ale zcela legální varianta, kdy si lidé nechali výplatu již přiznaného starobního důchodu dočasně pozastavit. Během této doby pokračovali ve výdělečné činnosti a následně požádali o obnovení výplaty i o zvýšení důchodu. Po opětovném spuštění výplaty se částka přepočítá podle délky období, kdy člověk pracoval bez pobírání penze. Tento postup vyžaduje aktivní přístup a orientaci v pravidlech, zákon ho však výslovně umožňuje.
Žádost o zvýšení starobního důchodu se podává u instituce, která důchod vyplácí. Nejčastěji jde o Českou správu sociálního zabezpečení prostřednictvím místně příslušné okresní správy podle trvalého bydliště. U příslušníků ozbrojených složek řeší agendu Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. Podání lze vyřídit osobně, poštou, datovou schránkou nebo elektronicky přes portál veřejné správy. Přihlášení pomocí státní identity celý proces výrazně usnadňuje a snižuje riziko chyb.
Důchodový systém patří k nejsložitějším oblastem sociální politiky a pravidla se v něm poměrně často mění. Právě proto se vyplatí ověřit si, zda v minulosti nevznikl nárok, který zůstal nevyužitý. Mnoho lidí má možnost přepočtu jen proto, že v posledních letech pracovali souběžně s penzí nebo si její výplatu odložili. Stačí podat žádost a nechat úřady přepočet provést. V době rostoucích životních nákladů může i několik stovek korun měsíčně v dlouhodobém horizontu znamenat citelný rozdíl.
Zdroje:
