Anne Hathaway chtěla být původně jeptiškou. Bratrův coming out pro ni byl chvílí, kdy změnila názor

Ve dvanácti letech byla Anne Hathaway přesvědčená, že její osud je jasně daný. Oblékne si řeholní hábit a stane se jeptiškou. Jenže život to nakonec zařídil úplně jinak a stačil k tomu jeden upřímný rozhovor u nich doma.

Všechno se totiž změnilo ve chvíli, kdy její starší bratr Michael vyšel s pravdou ven a řekl rodině, že je gay. Pro Anne to znamenalo, že vše, čemu dříve věřila, se rozpadlo na kusy. Nedokázala totiž pochopit, jak by mohla uctívat instituci, která se na jejího bratra dívá skrz prsty nebo ho dokonce odsuzuje. Láska k bratrovi byla prostě víc než všechna přikázání a dogmata, která do ní od dětství rodiče vkládali.

Nebylo to jen o Anne. Celá rodina se k tomu postavila čelem a rozhodli se, že v katolické církvi už dál zůstat nemůžou. Víru chtěli najít tam, kde nebudou mít s orientací jejich syna a bratra problém. Společně začali hledat otevřenější komunitu, a nakonec přešli k episkopální církvi, která se k LGBTQ+ lidem stavěla s mnohem větším pochopením a tolerancí. Pro Anne to byla lekce, že skutečná láska a podpora rodiny stojí nad jakýmikoliv psanými pravidly.

Když se sen o řeholním životě rozplynul, Anne svou energii a vášeň nasměrovala k herectví. Místo v kostele nakonec skončila před filmovou kamerou, ale své morální zásady si uchovala. Dnes patří k nejvýraznějším tvářím Hollywoodu, které se aktivně zasazují o práva menšin. Svůj tehdejší odchod od náboženství nikdy nelitovala. Naopak, zkušenost s bratrem ji zformovala v silnou osobnost, která věří, že nejdůležitější je žít autenticky a bez předsudků. A také jí to naučilo, že o své „místo na slunci“ je třeba bojovat, což se jí v pozdějších letech opravdu hodilo.

Film Ďábel nosí Pradu si dnes bez Anne Hathaway neumíme představit, ale realita v zákulisí byla tehdy úplně jiná. Anne nebyla pro studio ani pro režiséra žádnou jasnou volbou. Ve skutečnosti se musela o roli Andy Sachs pořádně poprat a obrnit se trpělivostí, protože v pořadníku před ní stála dlouhá fronta slavnějších kolegyň.

Produkce měla o hlavní hrdince původně úplně jinou představu. První volbou byla Rachel McAdams, která tehdy zářila díky hitům jako Zápisník jedné lásky nebo Protivný sprostý holky. Studio o ni stálo tak moc, že jí roli nabídlo celkem třikrát, ale ona pokaždé odmítla s tím, že se chce na chvíli stáhnout z hereckého světa. Seznam kandidátek byl ale dlouhý a Anne Hathaway se na něm krčila až na devátém místě. Přednost měly mít i hvězdy jako Scarlett Johansson, Natalie Portman nebo Juliette Lewis.

Anne ale o roli velmi stála a rozhodla se, že pro její získání udělá cokoli. Když se poprvé setkala s tehdejší viceprezidentkou studia Fox, nenechala nic náhodě. Při odchodu z kanceláře prstem napsala do ozdobného písku v zenové zahrádce na jejím stole jasný vzkaz: „Najměte mě.“ Chtěla na sebe upozornit za každou cenu a ukázat, že má v sobě stejnou dravost, jakou bude potřebovat její postava ve světě módního časopisu.

Rozhodující slovo měla nakonec Meryl Streep, která ve filmu ztvárnila obávanou šéfredaktorku Mirandu Priestly. Meryl se s Anne setkala a okamžitě v ní viděla ten správný mix naivity a skrytého odhodlání. Právě její doporučení vedení studia definitivně přesvědčilo, že devátá náhradnice je ve skutečnosti tou nejlepší volbou.

Moment, kdy se dozvěděla, že roli konečně získala, si Anne pamatuje dodnes. Právě si doma oblékala pyžamo a chystala se spát, když zazvonil telefon. Radost byla tak obrovská, že začala běhat po celém bytě a křičet: „Dostala jsem tu roli!“ Byl to okamžik, který jí navždy změnil život i kariéru. Z dříve přehlížené náhradnice se díky své vytrvalosti stala hvězdou první velikosti, která dokázala sekundovat i takové legendě, jakou je Meryl Streep. To se psal ale rok 2006, o roli v letošním pokračování už se takhle prát nemusela. Produkce s ní počítala jako s hlavní hvězdou.

Není tajemstvím, že film nevzniknul náhodou. Inspirací k napsání příběhu byla Anna Wintour, šéfredaktorka amerického módního časopisu Vogue. Ta byla prý natolik šílenou šéfovou, že její zaměstnankyně Lauren Wisberger po jedné z hádek zasedla k počítači, a napsala o všem, co se v redakci dělo. Když se pak objevily první záběry z natáčení filmu, nebyla Wintour o moc nadšenější. Kancelář Mirandy totiž věrně kopírovala to, jak to vypadalo v americkém Vogue. Anna byla tehdy natolik vytočená, že nechala svou kancelář okamžitě přestavět. A vzkázala módním návrhářům, že pokud se ve filmu objeví, už nedostanou ve Vogue prostor. Valentino se ale nezaleknul, a ve filmu byl. Je jasné, že tohle by jako jeptiška Anne Hathaway nikdy nezažila.

Zdroj: csfd.cz, The Independent, The Times of India, hola.com, people.com