Článek
Místo klasického průvodce s památkami v ruce nabízejí divákům divokou jízdu po českých a moravských městech, ve které hrají hlavní roli obyčejní lidé, nečekaná řemesla a především humor. Na první pohled se toho moc nedozvíte. Neuslyšíte, které památky nesmíte vynechat, co stojí za pozornost. Všechno je trochu zběsilé, šílené, zastíněné bouřlivým smíchem. A když se v díle o Mělníku paní průvodkyně pokoušela ukázat krásy místního zámku, vypadalo to, že má na prohlídce skupinu puberťáků, která dřív nebo později něco rozbije.
Tři kamarádi, jedna bláznivá jízda
Podstatou celého formátu je přirozená chemie mezi všemi třemi aktéry. Právě na jejich dlouholetém kamarádství a schopnosti pohotově improvizovat stojí celý koncept. Inspirace americkým komikem Conanem O'Brienem je patrná od prvních minut. Místo suchého výčtu historie se ústřední trojice vrhá po hlavě do jakékoliv výzvy, ať už jde o kurz přežití v lese, historické šermování nebo čištění městských laviček s místními nadšenci.
Trojice si dělá v pořadu legraci i ze sebe
Největší síla pořadu spočívá v tom, že si všichni tři dělají legraci především sami ze sebe. Díky tomu se jim daří snadno prolomit ledy i u oslovených místních obyvatel, kteří po chvíli odkládají stud a přistupují na jejich bláznivou hru. Pro štáb, který to natáčel, to musela být velká legrace. Pro diváka je ale většina bouřlivých vtípků na první pohled velmi rušivých a na konci dílu má člověk pocit, že se toho zas tolik nedozvěděl.
Čekuj Česko má být příjemným letním cestopisem
Proč nazývat malou dívku Harry Potterem?
V díle věnovaném Mělníku se trojice pustila i do výzvy s místními mažoretkami. A právě tady mě zarazil jeden okamžik, kterého si možná všimli i další rodiče. Když malá mažoretka přišla před kameru, aby trojici naučila několik prvků ze svého sportu, Vincent Navrátil ji kvůli kulatým brýlím oslovil „Harry Potter“. Na první pohled šlo nejspíš o nevinný vtípek bez zlého úmyslu. Jenže je opravdu potřeba podobně komentovat vzhled dítěte před televizními kamerami? Alespoň ve střižně mohli tento moment vynechat.
Stačí totiž málo a podobná poznámka může posloužit jako inspirace spolužákům, kteří ji později promění v posměšky. Dívka, která do té chvíle své brýle možná vůbec neřešila, si pak může začít připadat jiná. A z nevinného vtipu se rázem stane něco, co ji bude mrzet mnohem déle, než trvala televizní scéna. Humor dospělého a malé dívky jsou totiž dvě zcela odlišné věci.
Bláznivé vtípky jsou pro trojici typické
Rozhovory s místními
Styl humoru je poměrně specifický, velmi dynamický a místy může na konzervativnějšího diváka působit až příliš hlučně nebo chaoticky. Kdo hledá tradiční klidný cestopis plný záběrů na malebné hrady, bude pravděpodobně zklamaný. Čekuj Česko je spíše než o místech o lidském faktoru a energii. V jednom z dílů se trojice ptala na náměstí mladých maminek, jaké mají ve městě muže a odkud se znají. Informace, které milovníkovi cestování neřeknou vůbec nic.
Výsledkem je sympatická letní jednohubka, která dokazuje, že za skvělými příběhy není potřeba létat přes půl světa. Pořad má zběsilé tempo, nehraje si na nic velkolepého a celkově působí jako příjemný impuls k tomu sbalit batoh a vyrazit prozkoumat nejbližší české město. Problémem je, že se vlastně nedozvíte, kam vyjet a kde je to nejlepší, pokud nemáte v plánu strávit dovolenou tím, že si povídáte s místními.
Zdroj: autorský článek s využitím pořadu Čekuj Česko, csfd.cz
