Článek
Herec Antonín Holub se do umělecké rodiny narodil. Jeho maminkou je herečka a zpěvačka Bára Hrzánová, tatínkem herec Radek Holub, jeho dědečkem legendární Jiří Hrzán. Ten však odešel v pouhých 41 letech. Říká se, že mu Antonín snad z oka vypadl.
Brzký konec mu předpověděla Růžičková
Herečka Helena Růžičková byla proslulá svými věšteckými schopnosti, které jen málokdo zpochybňoval. Při natáčení filmu Homolka a Tobolka herce Jiřího Hrzána prý upozornila, že už mu moc času nezbývá.
Nakonec se zas tolik nemýlila. Jiří odešel osm let poté, konkrétně 24. září 1980.Dva dny předtím se pustil do šplhu k oknu, za kterým se měla necházet jeho tehdejší láska. Na vášnivou noc ale nedošlo. Spadl z pátého patra a na následky těžkých zranění zemřel po dvou dnech ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Jeho dcerou byla herečka Bára Hrzánová, měl ještě Terezu, ze které je výtvarnice. Právě Bára se vdala za Radka Holuba, se kterým má syna Antonína. Ten se zamiloval do Francie, kam se také vydal na studia.
Antonína lákala hudba
Zpočátku se Antonín Holub vydal na hudební cestu. Od šesti let hraje na housle, od dvanácti let na basovou kytaru. Prošel spoustou kapel i orchestrů, a na střední školu se vydal studovat francouzské lyceum. Jeho další kroky pak vedly na prestižní muzikálovou školu ECM de Paris, kde studoval nejen tanec a zpěv, ale také herectví. Školu absolvoval v roce 2020, ale už o rok dříve získal role v různých pařížských divadlech. Například v Casino de Paris, Folies Bergère, Théâtre des Variétés, Théâtre de La Pleine, Théâtre de Avon i Théâtre de la Renaissance.
Ani na Česko ale nezanevřel. Letos čekala Antonína česká premiéra představení Dobře rozehraná partie po boku maminky i tatínka. Musel se tak naučit pendlovat mezi Prahou a Paříží. Letos v květnu například přiletěl jen kvůli rozhovoru v Show Jana Krause. Život „mezi dvěma světy“ si nemůže vynachválit. Navíc ho tam nikdo nezná a nečelí tak rodinnému srovnávání. To na něj mnohdy klade velký tlak.
Zlom vaz se v Paříži neříká
„Velký rozdíl to není, protože je to pořád malý cirkus, stejné divadlo. Tam je to taky malý rybníček, i když trochu ve větším,“ prozradil u Krause. Nechal se také slyšet, že se ve Francii nepřeje hercům „zlom vaz“, ale „merde“.
„To se říká proto, že když hráli dříve na královském dvoře, tak tam přijíždělo hodně lidí koňmo. A jak ti koně jeli, tak padala ta ho*na. Takže si říkali ho*no, aby tam bylo hodně lidí,“ dodal.
Mekka muzikálového vzdělávání
O kvalitě nabytých znalostí nemůže být pochyb. Škola École de Comédie Musicale de Paris (zkráceně ECM de Paris) patří mezi přední instituce zaměřené na výuku muzikálového herectví. Byla založená v roce 2002 Pauline Macia a nabízí komplexní vzdělání ve všech disciplínách nezbytných pro kariéru na jevišti – od herectví a zpěvu až po tanec a pohybové umění.
Studovat tam můžete tříletý denní program, během kterého studenti absolvují přibližně 30 hodin intenzivní výuky týdně. Zaměření zahrnuje herectví, tanec, zpěv a pohybové umění.
Jedním z největších lákadel ECM de Paris je také praktické zapojení studentů do divadelní praxe. Každý rok připravují několik inscenací, včetně originálních děl a světově známých muzikálů. Tyto produkce jsou uváděny v pařížských divadlech, jako je například již výše zmíněné Théâtre des Variétés.
Zdroj: blesk.cz, iDNES.cz, ecmdeparis.fr
