Jak bydlí Dana Batulková? Staletý statek proměnila v útulný domov, který dýchá rodinnou historií

Rodinné hospodářství má přitom dlouhou a poněkud komplikovanou historii. Dana Batulková našla v kolodějské kronice první zmínku o statku už z roku 1786. Domov tam má rodina tak dlouho, že ani v těžkých časech herečka nepochybovala, že nemovitost zachrání za každou cenu. Ačkoliv jí to někdy stálo všechnu sílu, kterou měla.

Žít na místě, které pamatuje velkou část vaší rodiny, to je zkrátka něco výjimečného. A tak to zřejmě vnímá i známá herečka, která se u rodinného stolu dodnes schází se svými dětmi, jejich přáteli i partnery. Statek patřil dříve rodině jejího nevlastního dědečka z matčiny strany. V době hereččina dětství šlo o typické venkovské hospodářství s průjezdnou stodolou, chlévy, špejcharem, holubníkem, kurníky a půdou plnou sena. K domu náležely také louky, pole a ovocný sad. Po válce většinu hospodářství a pozemků převzalo družstvo, rodina však v domě nadále bydlela. Část polností získala zpět až po roce 1989.

Batulková na statku prožila dětství, které by dnešním městským dětem mohlo připadat téměř dobrodružné. Lezla po stromech, hrála si s kluky na Vinnetoua, kopala do míče, chytala ryby v nedaleké Rokytce a domů nosila opuštěná zvířata. Její dědeček choval prasata, slepice, holuby, psy i kočky. Herečka později vzpomínala, že znala každý kámen v okolním potoce a přesně věděla, kde na statku jednotlivé hospodářské budovy stály. „Dole mám velkou místnost, kde jsou niky ve zdech a krb, protože tam dřív byla pec. To je útulné místo, kam si ráda zalezu s knížkou, když nastanou podzimní večery,“ prozradila Batulková.

V dospělosti se odtud na čas odstěhovala. Přibližně třináct let žila s tehdejším manželem Davidem Prachařem (67) a rodinou v pražské Libni, kde měli pohodlné bydlení nedaleko metra. Zpočátku byla ráda, že získali vlastní byt, postupně jí ale začala chybět příroda, zahrada a střídání ročních období.

Na rodinném statku nejprve opravili jedinou místnost, kterou využívali během léta. Následovala postupná rekonstrukce dalších prostor a rodina sem začala jezdit od jara do podzimu. Nakonec se rozhodla opustit městský byt a v Kolodějích se usadila natrvalo. Návrat z centra Prahy na její okraj prý vnímala téměř jako fyzickou úlevu. Ve městě celý den pracovala, večer ale mohla ruch nechat za sebou a vrátit se k prostoru a soukromí, na které byla od dětství zvyklá.

Část domu dostala herečka od dědečka a rodičů, kteří dlouho bydleli hned vedle. Právě rodinná blízkost byla jedním z důvodů, proč ke statku tolik přilnula. Vyrůstaly zde také její děti Jakub (42) a Mariana (32) Prachařovi a dům se stal místem, kde se členové rodiny průběžně setkávají. Batulková doufala, že sem jednou budou jezdit i její vnoučata. Zatím se dočkala vnučky Mii (8), kterou má Jakub z prvního manželství s modelkou Agátou Hanychovou (41). Blízký vztah má Batulková také s Kryšpínem (14), který je synem Agáty a Miroslava Dopity. Byl ještě malý, když si Hanychová vzala Prachaře, a tak se i on stal součástí rozvětvené rodiny. A jinak tomu není ani poté, co se Prachař a Hanychová rozvedli. „Je to strašná zodpovědnost hlídat dítě svých dětí… Už jsem pochopila svoji maminku a obdivuju ji – hlídala hodně. Ale je to velká radost, strašně se na to vždycky těším. Kryšpínka miluju,“ svěřila se Batulková před lety.

Staré stavení se během své existence potýkalo také s tragédiemi. Podle historických údajů ho zasáhly dva požáry. K prvnímu došlo už v první polovině 19. století, tedy dlouho před narozením herečky. Mnohem osobněji Batulkovou zasáhl druhý požár v roce 2000, který přišel krátce poté, co rodina dům nákladně opravila. „Říká se, že je lepší vyhořet, nežli se stěhovat, ale já s tím po svých zkušenostech nesouhlasím. Jako mávnutím proutku zmizela minulost, spousta niterných drobností, které mě k ní vázaly, třeba nábytek po babičce a spousta dalších nenahraditelných věcí. Zbyly jen vzpomínky,“ vzpomínala herečka.

Oheň vypukl v noci a šířil se tak rychle, že rodina musela malou Marianu dostat do bezpečí oknem. Přestože stavení stojí naproti stanici dobrovolných hasičů, tehdejší jednotka podle hereččiných vzpomínek neměla dostatečné vybavení, aby mohla účinně zasáhnout. Novou techniku dostali místní hasiči až později. Po požáru zůstaly v podstatě jen mohutné obvodové zdi, které jsou místy široké přibližně jeden metr. Plameny zničily téměř celé zařízení včetně rodinných památek a nábytku po babičce. Ztráta věcí spojených s dětstvím a minulostí byla pro herečku bolestivější než samotná materiální škoda.

Zachránit se podařilo například starou komodu po dědečkovi, která byla v době požáru uložená v kůlně. Přestože na ní zůstaly mastné skvrny od plechovek s olejem, Batulková ji očistila a ponechala jí původní patinu. Dnes patří k předmětům, které připomínají v interiéru kus historie.

Po katastrofě herečka dům znovu vybudovala. V té době navíc procházela rozpadem manželství, starala se o malou dceru a potřebovala vydělávat na splácení hypotéky. Přesto o prodeji nemovitosti neuvažovala. Chtěla rodinné místo zachovat a znovu mu vrátit život.

Při obnově se snažila respektovat původní charakter stavby. Vnější podoba domu proto zůstala podobná, změnilo se však vnitřní uspořádání. Historické prvky doplnilo pohodlí potřebné pro běžný život. S návrhem atypické kuchyně a koupelen jí pomáhali odborníci, protože staré stavení se silnými zdmi vyžadovalo řešení na míru.

Interiér nepůsobí jako dokonale naaranžovaný katalog. Jeho kouzlo spočívá v kombinaci starých předmětů, dřeva, rodinných vzpomínek a věcí, které si herečka sama opravila. Batulkovou totiž bavily i práce, které bývají považovány spíše za mužskou záležitost. Od tatínka se naučila používat nářadí a svého času se pouštěla do renovování starého nábytku. Jednotlivé kusy brousila, natírala a znovu jim vracela původní vzhled.

Stejně důležitá jako samotný dům je pro herečku rozlehlá zahrada. Nepovažuje ji za prostor, který by musel být upravený do posledního stébla trávy. Dává jí volnost a nechává ji přirozeně žít. Stromy zde navíc nejsou pouhou dekorací, ale připomínají jednotlivé členy rodiny.

Dědeček a tatínek vysazovali ovocné stromy i olše podél potoka. Před terasou rostl mohutný ořešák, vzadu jabloně a třešně. Přibližně v 90. letech rodina vysázela také množství jehličnanů, které se postupně proměnily v téměř neproniknutelnou zelenou stěnu. Batulková je proto musela čas od času sama prořezat, aby se mezi nimi dalo projít.

Pěstování zeleniny se jí naopak příliš nedařilo. Zkoušela cibuli a další plodiny, úroda však bývala velmi skromná. Zeleninové záhony proto časem vystřídaly slaměnky a nakonec je zrušila úplně. Ponechala si především trávník, keře, květiny v truhlících a okrasný kout u vchodu, kam v létě sázela afrikány. Atmosféru dovolené jí připomínaly oleandry v květináčích, protože má ráda Řecko a moře. Od dubna ale tráví herečka většinu času venku. Rodina sedávala na terase, grilovala nebo využívala venkovní krb. K zahradě neodmyslitelně patřila také zvířata, která zde měla dostatek prostoru. Zkrátka domov v pravém slova smyslu, který drží pohromadě celou rodinu.

Zdroj: autorský článek s využitím iDNES.cz, Recepty prima nápadů, Prima ŽENY, dumazahrada.cz