Článek
Když naskočil Josef Pejchal do role Adama Suka, z neznámého oblastního herce se velmi rychle stal slavný muž, po kterém toužily ženy v každém koutu republiky. Letos v říjnu oslaví krásné 46. narozeniny a zraje jako víno. Doktora Suka už byste v něm hledali jen marně.
Co dnes dělá Josef Pejchal?
Dnes je Josef podle dostupných zdrojů ženatým mužem, dvojnásobným otcem a svůj život žije z velké části v ústraní. Aktivním hercem je ale pořád, najdete ho ve Východočeském divadle Pardubice.
Gynekolog Adam Suk mu zůstal jako nálepka, pravděpodobně je to totiž jedna z jeho neznámějších rolí v komerční televizi. „Pokud mě znají jen ze seriálu, je to hezké, ale na druhou stranu mě to mrzí, protože tu v divadle máme spoustu hezkých představení,“ nechal se před pár lety slyšet.
Popularita, která s rolí přišla, mu ale vždy příjemná nebyla. „Stále poznávají mou postavu, ale ne mě. Pokřikovali, že támhle jde Suk, skoro jako nějaký sympatický bubák. Jakýkoli takový projev je spontánní, ale člověk by občas také chtěl mít svůj klid. Když si doma zapnete seriál, znáte všechno a všechny. Máte seriálové postavy jen pro sebe. Ale ten herec na ulici nebo v restauraci už není postavou, je živý a rád by měl i on své soukromí. Pokud mě někdo slušně osloví, velmi rád se podepíši a vyfotím, pokřikování na ulici ale opravdu nefandím,“ řekl v rozhovoru z roku 2015.
Pejchal si kromě Ordinace zahrál také v Modrém kódu, v jedné z epizod Specialistů nebo v desátém díle seriálu Oktopus. Hrál ve filmu Jan Palach, Kouzelník Žito, Bazén nebo Jak ukrást Dagmaru.
Život se s ním nemazlil
Ačkoliv v hereckém světě se Josefovi daří, už jako miminko to neměl jednoduché. Když mu byl rok, šlo mu o život. V Praze-Motole mu operovali srdce, dodnes má jizvu. „Měl jsem jen běžnou srdeční vadu, ale v prvním roce života to bývalo pro každé dítě těžké a já měl štěstí, že na to maminka s panem doktorem včas přišli,“ prozradil.
Když mu pak bylo čtrnáct let, jeho maminka zemřela. V tu dobu mu pomohla víra, ke které ho vedla právě ona. „Trochu jsem se asi stáhl do sebe, ale to by zřejmě udělal každý, ne? Velmi rád na maminku vzpomínám a děkuji jí za všechny dary, které mi během těch čtrnácti let mohla spolu s tátou předat. Byla to skvělá žena a maminka a taková, jistě nejenom pro mne, i zůstává,“ dodal o svém dětství. Možná i tam získal svůj životní nadhled, který mu pomáhá v každé situaci. Sám říká, že štěstí se dá najít každý den. A to i v tom nejobyčejnějším momentě.
Zdroj: novinky.cz, iDNES.cz, vcd.cz
