Jaké bylo dětství Daniely Brzobohaté? Žila kousek od Třebíče, věnovala se zpěvu a chtěla do Miss

Zdálo se, že bude Daniela Písařovicová, dnes Brzobohatá, modelkou nebo zpěvačkou. Nakonec ji osud i vzdělání odválo do moderátorských vod, ačkoliv i dnes si ráda k mikrofonu stoupne a užije si trochu kvalitní hudby. Odkud pochází, a jaké bylo studium na rakouském gymnáziu ve Znojmě?

Daniela se narodila v prosinci roku 1978 ve Znojmě, vyrostla ale v Jaroměřicích nad Rokytnou. To je město, které leží v Jaroměřické kotlině na úpatí Českomoravské vrchoviny asi třináct kilometrů od Třebíče.

Celé dětství měla po svém boku starší sestru Renatu a v jednu chvíli toužila být modelkou. „Svět krásné, opečovávané princezny, která cestuje po světě, to pozlátko mě lákalo. Zúčastnila jsem se tří soutěží krásy, v roce 1997 dokonce i Miss ČR, ale nedostala jsem se do finále. Dva dny jsem kvůli tomu tehdy proplakala. Pak jsem doufala, že obejdu agentury, až budu studovat v Praze vysokou. Jenže když jsem se konečně dostala do Prahy, abych objevovala velký modelingový svět, ztloustla jsem. Tím jsem jako modelka skončila,“ vzpomínala Daniela. Byla také v soutěži Miss Třebíč a Miss Morava.

Na internátu měla tehdy pět spolubydlící a všechny držely dietu. Daniela měla 50 kilo, což při její výšce 182 centimetrů znamenalo, že byla kost a kůže. Když přišla do Prahy, přes týden moc nejedla, ale večer dělala „nájezdy na ledničku“. Její tělo si vše ukládalo, protože se bálo, že mu zas dlouhé hodiny nedá najíst. A došlo až k tomu, že přibrala 25 kilo. Někdo by si mohl říct, že při její výšce není 75 kilo žádná šílená váha. Ona to ale viděla jinak.

„Kdyby se mi kila ukládala rovnoměrně do celého těla, tak ne, ale já přibrala hlavně na břiše, v rukou a na tvářích. Zadek ani prsa mi nenarostly, vypadala jsem opravdu zvláštně a měla jsem ze své postavy velký mindrák. A na modeling jsem musela zapomenout. Maximálně jsem pak dělala někde hostesku, třeba i v Německu, protože jsem měla slušnou němčinu, což bylo pro tu práci důležitější než nějaké kilo navíc,“ dodala.

Velkou součástí jejího dětství je ale také hudba, protože osm let hrála na klavír a jako zpěvačka vystřídala několik kapel. Zpěv byl pro ni velkým koníčkem, dokonce chtěla studovat na JAMU, kde absolvovala i řada českých herců. Například Jana Švandová, Eliška Balzerová, Bolek Polívka nebo Pavel Zedníček. Daniela toužila po oboru muzikálové herectví, ale na to nakonec nedošlo. Zalekla se a řekla si, že by mezi tolika umělci své uplatnění nenašla. A ekonomka se její mamince zdála lepší. „Řekla mi, že takový talent nemám a kdybych se tam náhodou dostala, jestli by mě bavilo za dvanáct, patnáct tisíc korun hrubého, hrát po okresních divadlech. Tak, abych raději zkusila ekonomku. Brala to pragmaticky. Ale ta ekonomka, ta mě nebavila vůbec,“ svěřila se Daniela.

Snad tehdy ani nevěděla, že najde životní lásku právě v hudebníkovi, který stojí hned za několika úspěšnými českými muzikály - například Slunce, seno, jahody nebo Anděl Páně. Sama zpěv opustila, protože se to podle jejích slov nedalo skloubit s kariérou v médiích.

Herecká zkušenost ji ale neminula. Před lety si zahrála v Divadle na Vinohradech po boku Dagmar Havlové nebo Tomáše Töpfera roli reportérky ve hře Návštěva staré dámy. Podle ČSFD také měla roli ve filmu Vyšehrad: Fylm, pravidelně se také objevuje v pořadu Inkognito na Primě.

I vzdělání má Daniela obdivuhodné. Dokonce byla na škole považována za šprtku. „Doma jsme měli skříně, které mi sloužily jako tabule. Hrála jsem si na to, že učím děti. Vykládala jim látku, psala na tabuli a samozřejmě jim dávala písemky. Ty jsem psala za ně sama. Kdo mi ze spolužáků zrovna naštval, tak tomu jsem tam schválně udělala chyby, abych mu pak mohla dát špatnou známku,“ vzpomínala. Nakonec se na dráhu učitelky nevydala, zlákaly jí jazyky.

Studovala dvojjazyčné Gymnázium Dr. Karla Polesného ve Znojmě, jehož studium je organizované ve spolupráci s rakouským ministerstvem školství a zaměřené na výuku německého jazyka. Poté pokračovala na pražskou Vysokou školu ekonomickou, kde se věnovala politologii, mezinárodnímu obchodu a diplomacii. To později využila i při své kariéře v České televizi, kde začínala v ekonomické redakci. Vnímá to jako své plus, ačkoliv se netají tím, že i ona se umí v ekonomických tématech ztratit a na vysoké škole to její oblíbená věda rozhodně nebyla.

Už v době studií toužila svou kariéru rozvíjet v médiích, ale do Primy ji tehdy nevzali. A tak si začala přivydělávat jako zpravodajka v rádiu. Později už byla jednou z hlavních tváří České televize, ze které zamířila do internetové televize DVTV. Dnes je na volné noze.

Zdroj: iDNES.cz, Prima ŽENY, lidovky.cz