Jana Švandová z Jedné rodiny se chtěla vdát do Švýcarska. Vše změnil divoký mejdan na kolejích

Její věk by jí nikdo nehádal. Herečka Jana Švandová oslaví letos v červenci nádherné 78. narozeniny a za svůj život už toho stihla hodně. Přitom v dětství snila, že bude studovat archeologii. Jako mladé děvče totiž milovala knihu o Tutanchamonovi.

Švandová zažila hned několik chvil, kdy za ni rozhodnul sám osud, kam budou její kroky směřovat. Například při výběru střední školy. Tehdy ji pořád držela archeologie, dokonce pomáhala při vykopávkách na slovanských pohřebištích. Přečetla si tehdy knihu o Tutanchamonovi a věřila, že objeví něco úžasného.

Jenže při přijímacím řízení rozhodovala praxe a ta její na takové plány nestačila. Nevzali ji. Jenže v té době jste museli buď studovat, nebo pracovat. Rozhodovalo razítko v občance, jiná možnost takřka nepřicházela v úvahu. A tak začala Švandová pracovat v Ústavu geodezie, kde překreslovala mapy. Šlo jí to tak špatně, že si vydělala pár desítek korun. Sama věděla, že tohle není cesta pro ni.

Pardubické divadlo tehdy vypisovalo konkurz na muzikál a potřebovali děvčata, která budou dělat vzadu křoví. Když ji tam viděla Věra Galatíková, ponoukla ji, aby zkusila zkoušky na JAMU, že by ji připravila. Zase osud, protože se Švandová dostala. A to do krásného ročníku.

Studovala s Bolkem Polívkou, Eliškou Balzerovou. Na školu pak přišel Jiří Bartoška, Pavel Zedníček. Jenže i tady sehrál roli osud, na JAMU totiž málem nenastoupila.

„V roce 1968, když se ještě dalo jezdit ven, jsem dostala nabídku dělat au pair v Belgii. V srpnu 1968 přišli Rusové a já byla rozhodnuta zůstat v Belgii. Ale maminka mi napsala dopis: Jano, vrať se, přijali tě na školu. Díky tomu jsem se vrátila a neemigrovala,“ vzpomínala.

Ještě minimálně jednou však uvažovala, že své štěstí nakonec najde v zahraničí. Měla totiž švýcarského ctitele, který za ní jezdil. Vozil jí dárky, třeba rádio s magnetofonem, různé kousky oblečení. Věci, které se tady v té době nedaly sehnat.

A Švandová byla přesvědčená, že mají před svatbou. Že on je ten vyvolený, se kterým stráví celý život. Jenže to by nesmělo být jednoho osudového večírku na koleji, který byl - jak bylo obvyklé - tak trochu divoký.

„Jednou jsme měli na koleji mejdan a kluci u nás spali a pochopitelně spali s námi v postelích. A do toho nečekaně přijel můj Pierre a řekl: Jano, je konec! Sebral mi rádio i šaty a odjel. Zase to byl osud. Dnes by ze mě byla švýcarská hausfrau,“ vyprávěla se smíchem.

S manželem Pavlem Satorie je Jana Švandová už více než 25 let. „Mám třetího muže, a to si už nechám. V manželství je důležité nechat druhému prostor, nesnažit se ho předělat, nepátrat a zbytečně neotravovat,“ prozradila svůj recept na šťastný vztah.

Z prvního manželství s plastickým chirurgem Hubertem Topinkou, kterého potkala na plese, má syna Huberta. Ten pracuje pro humanitární organizace v zahraničí, má dobré srdce a dobrodružného ducha.

Druhý hereččin muž byl filmový producent Oldřich Mach. Satorie je developer. „Může si vůbec herečka takto šlapat po štěstí? Rozvede se s plastickým chirurgem, pak s filmovým producentem a vezme si developera,“ řekl o jejím soukromí její blízký přítel Jiří Bartoška. Zdá se však, že to byla skvělá volba.

Zdroj: iDNES.cz, blesk.cz, Prima ŽENY