Jiřina Bohdalová: Zatímco rodila dceru, otce jí odsoudil komunistický režim. Léta pak žila v omylu

Před kamerou se herečka Jiřina Bohdalová poprvé objevila už v šesti letech. Cestu k vrcholu si začala prošlapávat v prvorepublikových filmech jako Madla zpívá Evropě, ale málokdo tehdy tušil, že se z roztomilé dívenky stane herecká legenda.

Svůj talent naplno ukázala v nezapomenutelných rolích v seriálech Chalupáři či Pojišťovna štěstí. Pro mnohé diváky se stala symbolem kvality, ať už excelovala v bláznivých komediích, nebo ve vážných polohách.

Původně přitom nemířila jen k herectví, ale vyzkoušela si i roli učitelky. Za svou první velkou láskou, seismologem Břetislavem Stašem (†93), se dokonce přestěhovala do Ostravy. Staš byl charismatický, vzdělaný a stal se otcem její dcery Simony.

Jejich svatba v roce 1954 však měla k romantice daleko. Zatímco se brali, hereččin otec byl vězněn komunistickým režimem za údajné napomáhání vlastizradě. Zavřeli ho dva týdny před obřadem. Za poskytnutí úkrytu Ladislavu Karlu Feierabendovi, který působil jako ministr v Benešově londýnském exilu, byl Bohdal v roce 1954 komunistickým soudem pravomocně odsouzen. Dceru Simonu porodila v den, kdy tatínka odsoudili.

K obvinění z velezrady se tehdy navíc přidalo i nedovolené ozbrojování. Vzdálený bratranec Jiřiny Bohdalové, Miroslav Kopt, si totiž v truhlářské dílně jejího otce uschoval osm pistolí. Pravdu o tom, co se tehdy skutečně stalo, si oba aktéři vyjasnili až po více než půl století během natáčení dokumentárního cyklu České televize Tajemství rodu.

Herečka léta žila v bolestném přesvědčení, že to byl právě Kopt, kdo jejího tatínka při krutých výsleších udal. Zjištění, že tomu tak nebylo, přineslo Bohdalové po desetiletích pochybností obrovskou úlevu. Pozadí celého příběhu bylo totiž mnohem hlubší, než se na první pohled zdálo. Vše začalo u Miroslava Kopta, který se už jako mladý skaut zapojil do odboje proti nastupující totalitě. Když se svým záměrem šířit protirežimní letáky oslovil strýce Františka Bohdala, dočkal se nečekané reakce. Zkušený truhlář, který za války jen o vlásek unikl nacistické popravě, mladíka varoval před neuváženým hazardem. Sám totiž věděl, že proti komunistům je třeba postupovat jinak a mnohem obezřetněji.

Netrvalo dlouho a otec Jiřiny Bohdalové zasvětil svého synovce do mnohem nebezpečnější operace. V truhlářské dílně na Vinohradech František Bohdal organizoval odchody ohrožených osob do exilu. Jedním z nejdůležitějších „klientů“ byl právě bývalý ministr Ladislav Feierabend, kterému Bohdal pomohl na cestě přes Děčín až za hranice. Tato odbojová síť, díky které unikly stovky lidí, fungovala až do osudného roku 1954, kdy došlo k jejímu odhalení. Kopt tehdy vyfasoval desetiletý trest.

Události spojené s tehdejším režimem rychle ovlivnily celou rodinu. Hereččina maminka, sestra i Bohdalová jako čerstvá maminka zůstala bez prostředků. Staš byl totiž v té době na vojně. Musela dokonce přerušit studium, protože jako dcera vězně byla nežádoucí. O tom, jak hluboce to rodinu poznamenalo, ale Bohdalová mluvila vždy jen velmi málo.

„To víte, že mě za to nechválili. To vám nebudu vyprávět, to si snad každý dovede představit. Nehledě na to, že o tom nerada mluvím, protože je to bolestivá stránka naší rodiny,“ řekla. Bohdal dostal pak v roce 2016 odbojářské ocenění, sama Bohdalová se roky soudila kvůli tomu, že ji StB od roku 1959 vedla jako ve spisech svou agentku. Až v roce 2004 se jí povedlo soud skutečně přesvědčit, že to bylo neoprávněné.

„Tatínek pak svůj příběh nikdy nechtěl vyprávět,“ řekla Bohdalová. Důvod jeho mlčení odhalily až historické záznamy. Režim si jeho mlčenlivost pojistil hrozbou. Pokud by o okolnostech svého případu promluvil, šel by do vězení znovu. „Otce jsem si vždycky vážila, vážím si ho ale po odhaleném tajemství rodu ještě daleko víc“ měla jasno.

„Když se Břetislav vrátil z vojny, byla jsem vinou osudových událostí někdo úplně jiný, než koho si před časem vzal,“ uvedla kdysi Jiřina Bohdalová. Společně se tehdy rozhodli, že rozvod bude to nejlepší řešení pro všechny. Dcera Simona k otci ale vzhlížela celý život a rozpad rodiny na tom nemohl nic změnit.

„Otec je skvělý člověk, ideální kombinace humoru a inteligence, ale též sportu a hudby. Vůbec se mámě nedivím, že se do něj zamilovala. Vlastně jsem takového mužského hledala celý život,“ řekla před lety v době, kdy Staš ještě žil.

V 60. letech se Bohdalová navzdory všemu, co si v životě prožila, stala miláčkem národa a po boku Jana Wericha zářila v divadle. Během natáčení snímku Hvězda zvaná pelyněk se seznámila s idolem tehdejší doby, Radoslavem Brzobohatým (†79). Jejich vztah byl plný vášně, což se promítalo i do společných filmů jako Ucho nebo Dáma na kolejích. Když se brali, Staroměstské náměstí zaplnily davy fanoušků.

I když Brzobohatý skvěle vychovával Simonu Stašovou, jejich manželství nebylo bez mráčku. Temperament obou herců často vedl k velké domácí Itálii, kterou podněcovala i hercova slabost pro krásné ženy. Definitivní zlom nastal v roce 1981, kdy se Brzobohatý při práci na Slovensku bezhlavě zamiloval do krásné Hany Gregorové. Pro Bohdalovou to byla obrovská rána, po které následoval rozvod a dlouhé dekády vzájemného mlčení. Ledové vztahy roztály až díky režiséru Jiřímu Strachovi, který je oba obsadil do filmu Vrásky z lásky.

Ačkoliv se zdálo, že herečka po dvou rozvodech na muže zanevřela, po jejím boku se již přes třicet let nenápadně objevuje slovenský byznysmen Ľubomír Focko. Jejich vztah, který dlouho drželi v tajnosti, je založen na vzájemném respektu a klidu, který po bouřlivých letech herečka našla.

Kolem Bohdalové se vždy točilo mnoho spekulací. Mluvilo se o pletkách s kolegou Vladimírem Dvořákem či režisérem Václavem Vorlíčkem, ale patrně šlo vždy především o přátelství. Perličkou zůstává, že si ji jako snachu vysnila i maminka Karla Gotta. A přestože k svatbě se zlatým slavíkem nikdy nedošlo, jejich blízký vztah trval až do zpěvákova konce.

Zdroj: novinky.cz, extra.cz, ahaonline.cz, Prima ŽENY, kafe.cz, jcted.cz