Kam zmizela Růženka z pohádky Jak se budí princezny? Marka Míková v herectví své štěstí nenašla

Je dcerou učitelky a právníka. Ale k umění neměla daleko. Maminka totiž kromě matematiky učila také hudební výchovu a zpívala v Kühnově dětském sboru. Toužila být zpěvačkou, ale její rodiče byli tehdy proti. Báli se, že by to nedopadlo dobře. I její dcera má v sobě působivý rozpor - v sedmnácti letech si Marka zahrála princeznu Růženku v pohádce Jak se budí princezny, o mnoho let později je její láskou punkrock a kapela Zuby nehty (dříve Dybbuk).

„Bylo mi sedmnáct let, chodila jsem na dramaťák, chtěla být herečkou. A když si mě vybrali pro roli Růženky v pohádce, byla jsem nadšená. Zároveň jsem ale v té době jezdila na vodu a řádila. Maskérky se na mě často zlobily, že jsem si zapomněla nechat odbarvit vlasy, nebo že mám poškrábané ruce,“ vzpomínala Míková.

„Někdy jsem si v princeznovských šatech sedla na pařízek, a to pak zase šílely kostymérky. Princezna Briketa, smál se mi tehdy Vladimír Menšík,“ prozradila, že na natáčení bylo veselo. Před zmíněnou pohádkou hrála v Robinsonce Karla Kachyni, po ní v Krakonoši a lyžnících. Maličká role na ni čekala také v Hadím jedu Františka Vláčila. Režisér Jiří Menzel jí dokonce nabídl postavu učitelky v komedii Vesničko má středisková, ale ze společného natáčení nakonec sešlo. Údajně kvůli tomu, že herečku trápil ekzém v obličeji.

A další role nepřišly. Možná i proto je s její kariérou spojeno zejména její dívčí jméno Horáková.

Navzdory tomu, že je jednou z nejznámějších pohádkových princezen, ji opakovaně na herectví na DAMU nevzali. Pak jí Ivan Vyskočil poradil, ať zkusí loutkářskou fakultu, kde byla hned přijata na režii a dramaturgii.

„Během studií se mi narodily děti a život mi začaly směřovat v mnohém ony. Když jsem končila studia, byly nitky k filmu dávno přetrhané. Zvítězily loutky,“ prozradila. Těmi je dnes její byt takřka přeplněný. Některé má ve sklepě, další ve zkušebně. Mnoho z nich je pod postelí. „Loutky ke mně jednoduše patří, jsou mými milovanými pracovními nástroji. Na první setkání s nimi si vzpomínám díky tatínkovu starému divadlu už z dětství. Má ho stále na chalupě. Leží tam, zaprášené, až mi je ho líto. Podle mě mají loutky hlavně hrát, rozdávat radost,“ dodala.

Míková založila také občanské sdružení Loutky v nemocnici.

Natáčení známé pohádky provázely také veselé historky, o které nebyla nouze. Ačkoliv Jan Hrušínský to možná viděl trochu jinak. Když se snažil překvapit představitelku princezny Růženky v hotelovém pokoji, lezl za ní po římse a spadl při tom z několikametrové výšky.

Proletěl skleněnou střechou hotelové restaurace a pád „naštěstí“ odnesl jen zlomenou nohou. Když se pak vrátil v nemocnice, Jiří Sovák si ho dobíral: „My jsme taky chlastali a padali, ale nikdy ne tak z vysoka.“ Podle Míkové je v některých záběrech dokonce vidět, že Hrušínský kulhá.

Přesvědčit se o tom můžete letos už 26. 12. 2024 v 17:45 na Nově.

Zdroj: novinky.cz, denik.cz, super.cz