Článek
Herec Jiří Langmajer, který byl po desetiletí vnímán jako nekorunovaný král českých bohémů a lamač ženských srdcí, v posledních letech prošel zásadní osobní proměnou.
Zatímco navenek působí jako vyrovnaný muž, který našel klid po boku kolegyně Adély Gondíkové, uvnitř ho stále pronásledují výčitky svědomí. Herec se v nedávném otevřeném rozhovoru v podcastu Čestmíra Strakatého vrátil ke svému prvnímu manželství a přiznal, že s postupujícím věkem na své tehdejší rozhodnutí nahlíží s čím dál větší kritičností a smutkem.
Stíny bouřlivé minulosti
V době svého prvního manželství s učitelkou Kamilou Langmajerovou žil herec na plné obrátky. Jeho život provázely nejen velké role, ale také bujaré večírky, alkohol a četné milostné aféry, které plnily stránky bulvárních časopisů. Tehdy si podle svých slov neuvědomoval, jak destruktivní vliv má jeho chování na rodinný krb. Dnes, když se ohlíží zpět, vidí situaci zcela jinou optikou. Egoismus a potřeba neustálého potvrzování vlastní atraktivity vedly k rozbití svazku, který měl být pevným základem jeho života. „Moje první žena byla skvělá žena. Jenom já jsem byl ten špatnej,“ řekl Langmajer upřímně. „Vyčítáte si to?“ ptal se ho moderátor Čestmír Strakatý. „Čím dál tím víc. Čím jsem starší, tím víc na to myslím. Jsem rád, že je to teď tak, jak to je. Včetně mé nové rodiny. Ale dost často na to myslím a hodně mě to mrzí,“ dodal.
Lítost, kterou nyní pociťuje, se netýká jen ztráty partnerského vztahu, ale především bolesti, kterou způsobil svým dvěma dcerám. Langmajer otevřeně říká, že ho hodně mrzí způsob, jakým rodinu opustil, a že si uvědomuje, jak hluboké šrámy v duších svých nejbližších zanechal. Ačkoliv se dcery s jeho minulostí i novým životem postupně vyrovnaly, on sám si tento dluh nese v sobě jako těžké břemeno, které s přibývajícími lety paradoxně netěžkne, ale stává se jasnějším a bolestivějším.
Jiří Langmajer s první ženou Kamilou
„Bohužel jsem jim dal velkou ránu tím, jak jsem se v jejich dětství choval, a tím, že jsem opustil jejich maminku,“ prozradil herec už dříve v rozhovoru. „Ale pánbůh mi požehnal, holky mě nepřestaly mít rády, což je trochu zázrak a jsem za to nesmírně vděčnej. Teď jsme spolu dokonce dvakrát strávili dovolenou u moře, i s vnoučkem. Když se to povedlo poprvé, říkal jsem – holky, to jste hodný, že jste tohle pro tatíčka udělaly, bylo to moc hezký, takže děkujeme a příští rok už pojedeme s Aduš sami. A ony že ne, že pojedeme zase společně. Mám z toho radost. A když dcery potom pozoruju, jak se u moře hrabou v písku, vidím v nich pořád malý holky a je mně u toho nesmírně dobře a děkuju Bohu, že to takhle dopadlo,“ dodal.
Tereza Langmajerová, Julie Langmajerová a Nela Brousková na premiéře filmu Po čem muži touží 2
Nový začátek
Dnešní Jiří Langmajer je jiným člověkem. Namísto barů vyhledává ledovou vodu a klid lesa, místo večírků tráví čas se svou rodinou a vnoučaty. Právě role dědečka a stabilní vztah s Adélou Gondíkovou mu nastavily zrcadlo, ve kterém vidí všechna svá minulá pochybení. Gondíková mu sice pomohla najít vnitřní rovnováhu, ale jak sám herec podotýká, ani ta největší láska nedokáže smazat to, co se stalo před lety.
Langmajer se už nesnaží nic lakovat na růžovo a o svých chybách mluví s odzbrojující upřímností. I když je možné začít znovu a být šťastný, staré rány se nikdy zcela nezahojí a svědomí si nakonec najde každého. Právě schopnost přiznat si vinu a veřejně litovat svých činů je pro něj patrně cestou, jak se pokusit o definitivní smíření se sebou samým. A také inspiraci pro ostatní, že chybám je třeba stavit se čelem. „Nevím, čím se takové věci dají zahladit. To jsem se ještě nenaučil. Možná, kdybych dokázal psát, tak bych napsal nějakej velkej dopis. Zatím jsem k tomu nedospěl,“ uzavřel Langmajer.
Zdroj: podcast Čestmíra Strakatého, novinky.cz, frekvence1.cz, blesk.cz
