Maminka Karla Gotta byla nádherná. Slavík před ní až do konce jejího života tajil, že je babičkou

Mnohonásobný Slavík Karel Gott (†80) byl po celá desetiletí symbolem mužného šarmu, vytříbené elegance a podmanivého hlasu, který lámal srdce tisícům fanynek po celé Evropě. Málokdo ze široké veřejnosti však tušil, po kom tento legendární umělec zdědil své výjimečné geny a přirozené aristokratické vystupování.

Stačí letmý pohled na dochované černobílé fotografie z rodinného archivu, ze kterých shlíží jeho maminka Marie Gottová, rozená Valešová. Byla to mimořádně půvabná žena s hlubokým, oduševnělým pohledem, jemnými rysy tváře a vrozenou noblesou. Slavný zpěvák jí byl v obličeji až neuvěřitelně podobný. Po celý svůj život na ni nedal dopustit, mluvil o ní s posvátnou úctou a oslovoval ji výhradně něžným výrazem „mamušo“. Byla to právě ona, kdo stál na samém počátku jeho hvězdné dráhy, přesto před ní musel v dospělosti tajit ty nejzásadnější věci ze svého soukromí.

Marie Gottová, rozená Valešová, se narodila v říjnu roku 1910, některé zdroje uvádějí až rok 1911. Prožila život plný skromnosti, obětavosti a bezmezné mateřské lásky. Karel Gott byl jejím jediným a hýčkaným dítětem. Marie na něj upínala veškerou svou energii a touhy. V rodině Gottových doma panoval citelný rozpor v pohledu na budoucnost jediného syna. Otec Karel Gott starší byl racionální, přísný muž, který stál nohama pevně na zemi, pracoval v elektrotechnickém průmyslu a pro svého syna si představoval bezpečné, praktické řemeslo s jistým a pravidelným výdělkem. Chtěl z něj mít zkrátka řádného dělníka. „S tátou se začal bavit až po smrti matky, protože byl komunista, a Karel byl velice proti. Pak se sblížili, táta některé věci uznal, Karel taky,“ prozradil jeho celoživotní souputník Milan Drobný před let.

Maminka Marie však v chlapci od raného dětství citlivě vnímala obrovský umělecký talent a křehkou duši. Když malý Karel propadl vášni pro malování, byla to právě ona, kdo mu z tajně našetřených peněz kupoval drahé olejové barvy, štětce a malířská plátna. Často tak činila i ve chvílích, kdy rodinný rozpočet nebyl velký a peníze chyběly na běžný chod domácnosti.

Když se později Karlův zájem přesunul od malířského stojanu k mikrofonu a začal zpívat v pražských kavárnách, stala se Marie jeho první, nejvěrnější a nejvášnivější fanynkou. Zatímco otec synovo brnkání na kytaru a noční zpívání zpočátku považoval za pochybné řemeslo bez budoucnosti, maminka prožívala každý tón. Pečlivě vystřihovala ze všech novin a časopisů i sebemenší zmínky o svém synovi, lepila si je do velkých sešitů a hrdě navštěvovala jeho první velká vystoupení.

Jak moc však Marie Gottová svého syna milovala a podporovala v kariéře, tak velmi byla nekompromisní v otázkách morálky, slušného chování a tradičních rodinných hodnot. Byla to hluboce konzervativní žena ze staré školy. Když se z Karla Gotta stala celonárodní hvězda a kolem jeho osoby se začal točit kolotoč nekončících večírků, slávy a především zástupů krásných žen, nesla to velmi těžce. Bohémský životní styl jejího syna se jí otevřeně příčil.

V zákulisí českého showbyznysu se dodnes tradují příběhy o tom, jak Marie Gottová odmítala tolerovat synovy krátkodobé románky. Když Karel Gott přivedl do jejich společného domu některou ze svých tehdejších pohledných partnerek nebo kolegyň z divadla, maminka dávala svůj názor jasně najevo.

Vyžadovala, aby se její syn chovala jako gentleman, našel si jednu řádnou, spořádanou dívku, oženil se a založil klasickou rodinu. Tehdy ho chtěla dát dohromady dokonce s Jiřinou Bohdalovou. „Byl příšerně hubený, on nebyl nic hezkého. Stářím najednou zmužněl. Já to vědět, že bude takovýhle, tak nevím, nevím,“ vzpomínala.

„Když mě jeho maminka viděla, stáhla mě i s tatínkem do kuchyně a říkala, jak by si přála, abychom se já a Karel dali dohromady. Asi si říkala, že když je tady, tak něco začíná. Já jsem jí říkala, že mám dceru a jsem starší, ale jí nic nevadilo. Našla obrovitou fotografii Karla, přinesla ji do pokojíku, kde byl Karel a kluci, a Karlovi řekla: Tady napíšeš ‚Simonce její budoucí táta Karel Gott‘,“ dodala. Tenhle záměr ale nakonec paní Marii nevyšel.

Inspirací a hnacím motorem byl pro Gotta úspěch, ale doma měly místo pravidla jeho matky. Když potom v roce 1973 prožil krátký a bouřlivý románek s mladou tanečnicí Antonií Zacpalovou, změnilo mu to život. Zacpalová totiž otěhotněla a na svět přišla zpěvákova prvorozená dcera Dominika. Jenže Gott měl tehdy velký strach. Nikoliv kvůli strachu z médií nebo ztráty fanynek, ale kvůli strachu ze své milované maminky. Věděl, že informace o tom, že má nemanželské dítě s ženou, kterou si nehodlá vzít za manželku, by jeho konzervativní matku hluboce ranila, urazila a morálně zklamala.

Gott se tehdy rozhodl pro radikální, ale z dnešního pohledu až neuvěřitelný krok. Narození své vlastní dcery Dominiky před svou maminkou dokonale utajil. Antonii Zacpalové zabezpečil finanční prostředky a nový byt, ale trval na absolutní mlčenlivosti. Malou Dominiku chodil navštěvovat tajně a Marie Gottová neměla po celé roky sebemenší tušení, že se stala babičkou.

Tento obrovský balvan na srdci nosil zpěvák několik let. Marie Gottová zemřela náhle a nečekaně na srdeční selhání v prosinci roku 1976 ve věku pouhých šestašedesáti let. Odešla na věčnost, aniž by se kdy dozvěděla pravdu o tom, že na světě žije její vnučka. Karel Gott byl v ten moment na velkém koncertním turné v německém Frankfurtu nad Mohanem. Zprávu o smrti maminky se dozvěděl z telefonátu od svých kolegů. Jako profesionál musel tehdy vyprodaný sál odzpívat s úsměvem na tváři, uvnitř však prožíval nejtemnější chvíle svého života. Skutečnost, že před svou nádhernou maminkou musel zatajit vlastní krev, ho lidsky mrzela a trápila až do konce jeho vlastních dnů.

Ženy hrály v životě Karla Gotta hlavní roli, a to nejen na pódiu, ale především v soukromí. Trvalo však desítky let, než splnil dávné přání své maminky a skutečně se usadil. Po utajené dceři Dominice přišla na svět v roce 1987 jeho druhá dcera Lucie. Tu měl s prodavačkou Ivanou Kolářovou.

Poučen z minulosti už sice narození druhé dcery před rodinou netajil, ale model klasické rodiny s její matkou opět nevytvořil. S oběma svými nejstaršími dcerami měl Karel Gott v průběhu let složitý vztah. Vzhledem k jeho extrémnímu pracovnímu vytížení, neustálému cestování a koncertování v zahraničí je v dětství nevídal tak často, jak by si sám přál. Oběma dcerám to však v dospělosti plně vynahradil, finančně je zajistil a pomáhal jim v těžkých životních situacích.

Skutečný rodinný obrat a naplnění maminčina snu nastal až v pokročilém věku, kdy Karel Gott potkal zdravotní sestru a moderátorku Ivanu Macháčkovou. Právě ona byla jedinou ženou, které se podařilo věčného starého mládence dovést až k oltáři. Svatba se konala v lednu roku 2008 v Las Vegas.

S Ivanou měl Karel Gott své dvě nejmladší dcery Charlotte Ellu a Nelly Sofii. Teprve na prahu sedmdesátky si slavný Slavík vyzkoušel, jaké to je žít v jedné domácnosti se svými malými dětmi, vodit je do školky, psát s nimi úkoly a prožívat jejich každodenní radosti. Tyto dvě nejmladší dívky s ním strávily jeho poslední roky na pražské Bertramce a byly mu obrovskou oporou i v době, kdy bojoval s těžkou nemocí. Karel Gott tak sice prožil život plný lásek a vášně, nakonec ale odešel z tohoto světa obklopen přesně takovou láskyplnou a spořádanou rodinou, jakou si pro něj jeho laskavá „mamuša“ vždycky přála.

Zdroj: dotyk.cz, blesk.cz, extra.cz, expres.cz, magazin.aktualne.cz, blesk.cz