Článek
Hráli spolu i zpívali a všechno se zdálo zalité slunce. Měli krásnou svatbu, krátce na to se mladým manželům Pilarovým navíc narodil syn. Jenže jeho tatínek se jednoho dne nevrátil ze zájezdu. A ovlivnil tím mnohem víc, než si možná zprvu myslel.
Fatální následky
„Když mi Miloš Kirschner volal a řekl mi, že Milan zůstal venku, myslela jsem, že si dělá legraci. Ten večer jsme s Waldou měli přímý přenos v televizi… Nikdo na mě nic nepoznal. Když to skončilo, sesypala jsem se. Bylo to opravdu těžké období,“ vzpomínala před lety Eva Pilarová. „Odjel s divadlem na zahraniční turné a už se nevrátil. Okamžitě mně tehdy sebrali pas, abych nemohla za ním, byla jsem tehdy nevýjezdná,“ dodala. Na druhou stranu díky tomu poznala kouty Sovětského svazu, které by jí jinak zůstaly ukryty. Například Uzbekistán, Čečnu, Dagestán nebo Ingušsko.
Svému synovi se rozhodla Pilarová „zařídit“ život bez médií a pozornosti veřejnosti. Mnoho se o něm tak neví. V době, kdy na něj zůstala sama, se jí zhroutil svět. Sesypala se a Státní bezpečnost ji začala vydírat. Absolvovala tvrdé výslechy, vzali jí pas, vyhrožovali, že jí zničí život a kariéru. A na to všechno tady zůstala sama. Krátce předtím přitom dostala nabídku od americké jazzové legendy, skladatele Billa Dixona, aby s ním jela na turné. „To by bylo úžasné, moc ráda bych na to kývla, ale měsíc poté, co jsem z Helsinek přijela domů, zůstal na Západě jistý Milan Pilar, což byl můj první muž, a nechal mě tady s tříměsíčním dítětem,“ vzpomínala. Nakonec souhlasila s rozvodem, ale na Západ ji stejně nepustili.
Odevzdala pas, nářky nepomohly
Prosila, naříkala - nepomohlo nic. Pas jí vydávali jen na cesty do spřátelených zemí. To si ho šla vždy vyzvednout, dostala razítko a když se vrátila, musela ho zase druhý den odevzdat. Peklo, které jí tady první muž přichystal, jako by nemělo konce. Změnilo se to až po okupaci. Pas dostala Pilarová až počátkem roku 1970. Pak nastala normalizace, zase jí pas bez jediného slova vzali. Vycestovat na Západ mohla až v roce 1988. „Přišel za mnou Felix Slováček a řekl mi, že když s ním udělám vystoupení na nějakém plese esenbáků, tak mi zařídí, že pak společně pojedeme dělat silvestra do švýcarského Luzernu,“ vyprávěla Pilarová, která prý zpívala pro „esenbáky“ jak o život a opravdu se Slováčkem nakonec jela.
Rok před revolucí už byli v Československu jiné starosti, a tak vyjela Pilarová do Paříže i Curychu. Nikdo jí tehdy nebránil. A vše se začalo pomalu otáčet k lepšímu. Později se vdala ještě dvakrát, ale zrada, která přišla náhle a beze slov od prvního muže, nepřebolela celý život. Ve velké míře to totiž také určilo, kam její kariéra v následujících letech směřovala. Dnes ale není pochyb, že navzdory překážkám se stala jednou z největších zpěvaček, které jsme tu měli a ani po svém odchodu neupadá v zapomění.
Zdroj: blesk.cz, Český rozhlas, iDNES.cz
