Článek
Herec a hudebník Mojmír Maděrič prošel v posledních letech zásadní proměnou. Nejen že výrazně zhubl, ale především se dokázal vrátit do života po vážných zdravotních potížích, které ho tehdy málem stály život. Byl plný energie, práce v divadle ho naplňovala a zdál se spokojený. Nikdo nevěděl, že prožívá své poslední chvíle.
Možná ale i díky tomu, čím si v posledních letech prošel, uměl žít skutečně naplno a vychutnával si i obyčejné maličkosti.
Talent měl v genech
Maděrič pocházel z uměleckého prostředí. Narodil se 7. srpna 1955 v Polešovicích u Uherského Hradiště do početné rodiny. Měl pět sourozenců a hudba u nich doma patřila ke každodennímu životu. Není divu, že si k ní našel blízký vztah i on. Hrál na basovou kytaru, kytaru i další nástroje.
Po dokončení gymnázia v Uherském Hradišti zamířil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kde vystudoval činoherní herectví a absolvoval v roce 1978. Své první herecké kroky spojil s brněnským Divadlem na provázku.
V roce 1988 se přesunul do Prahy, kde postupně vystřídal několik významných scén, mimo jiné Prozatímní divadlo Františka Ringo Čecha, divadlo Ta Fantastika, Divadlo Kalich či Činoherní klub. Působil také v Národním divadle Brno a v posledních letech byl spojován rovněž s Hudebním divadlem v Karlíně.
Mojmír Maděrič v roce 2023
Seriál Simpsonovi
V osmdesátých letech na sebe upozornil také jako spolupracovník brněnského siláka Franty Kocourka. Společně objížděli různé show, kde Maděrič fungoval nejen jako moderátor, ale i jeho výrazný partner na jevišti.
Kromě divadla se prosadil rovněž na televizní obrazovce. Od roku 2017 ztvárňoval postavu doktora Valenty v seriálu Modrý kód, zahrál si ale i v Ulici, Bakalářích nebo Kriminálce Anděl. Pro širší publikum zůstal známý také jako moderátor kulinářského pořadu Mňam aneb Prima vařečka.
Výraznou kapitolu jeho kariéry tvořil dabing, ve kterém byl fantastický. Svůj hlas propůjčil postavě Waylona Smitherse v animovaném seriálu Simpsonovi, díky čemuž se nesmazatelně zapsal do paměti několika generací diváků, kteří ho milovali.
Klid místo ruchu města
Se svou manželkou Jitkou, která pracuje jako kadeřnice, žil Maděrič téměř čtyřicet let. Společně vychovali syna Vojtěcha a dceru Elišku. Zatímco dříve bydleli v pražské Hostivaři, postupem času začali toužit po větším klidu.
Nakonec našli nový domov mezi Mnichovým Hradištěm a bývalým vojenským prostorem Ralsko. Objekt, který dříve sloužil jako hospoda, si přestavěli k obrazu svému. Trávili tam většinu času a městský shon jim vůbec nechyběl.
Chtěl začít znovu
Poslední roky jeho života provázely ale následky nepříjemného zranění. Když jednou uklouzl na zledovatělém přechodu, bral to jako obvyklou nepříjemnost. Jenže krátce poté začal cítit, že s jeho tělem není něco v pořádku. Koleno mu otékalo, ztrácel chuť k jídlu a rapidně hubnul. Lékaři nakonec přišli na nebezpečný zánět, který byl dlouho skrytý a mohl skončit tragicky. Vážné onemocnění se výrazně podepsalo i na jeho vzhledu. Kvůli zdravotním komplikacím zhubl třicet kilogramů. Z původních 115 kilogramů se dostal na váhu kolem osmdesáti.
Volné chvíle nejraději trávil venku, na zahradě, pod pergolou nebo u bazénu. I když sám o sobě říkal, že není příliš manuálně zručný, život na venkově si pochvaloval jako nic jiného. A hlavně si vážil toho, že dostal druhou šanci a chtěl z ní vytěžit maximum.
Odešel ve věku 70 let, zpráva se dostala na veřejnost v pondělí odpoledne. Okolnosti nejsou k času vydání článku známy.
