Článek
A to konkrétně doktorkou filozofie - takovým titulem se pyšní Lucie Vondráčková, která zvládla úspěšnou zkoušku i obhajobu rigorózní práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
„Po pěti letech denního studia oboru Teorie kultury mám hotovo. Rigorózní práce je obhájena, mně spadl kámen ze srdce a můžu jít dál,“ prohlásila v roce 2006, když za jednou životní kapitolou zavírala dveře. A před jméno si tehdy zapsala titul PhDr.
První kroky vedly na konzervatoř
Prvně vystudovala hudebně-dramatický obor na pražské konzervatoři. Ani na filozofické fakultě se hereckému světu ale tolik nevzdálila. Titul doktorky filozofie totiž získala obhajobou práce „Pohádky v československé kinematografii“ v oboru Kulturologie.
Už tehdy dokázala, že když si něco umane, umí si za tím jít jako málokdo. Během studia aktivně hrála, dabovala i zpívala, a když titul doktorky získala, právě jí vycházela slavná deska Boomerang. Sama v mnoha rozhovorech říkala, že potřebuje pořád něco dělat a nevydrží chvíli sedět na místě. Tak trochu to dokazuje i tím, že z pražské části Libuš, kde s rodinou žije, chodila na Holešovice trénovat na StarDance pěšky.
Jestli totiž něco miluje, je to právě chůze. Právě tak hubla i po porodu. S kočárkem nachodila několik kilometrů denně. „Je to návykové. Jakmile vynechám, chybí mi to úplně stejně jako někomu jinému fitko,“ prozradila.
Babička mluvila deseti jazyky
Když žila Vondráčková s bývalým manželem, hokejistou Tomášem Plekancem, několik let v Kanadě, rodinné geny přišly vhod. Její babička ovládala kolem deseti jazyků a dlouhé roky byla profesorkou na vysoké škole.
„Mámu to taky baví, ale není tím, myslím, až tolik cáklá jako já. Domluvím se obstojně anglicky, francouzsky a španělsky. Trochu jsem v průběhu let zapomněla na němčinu, ale mám ji ráda, tak to snad doženu,“ zamyslela se Lucie.
Partner zažil šikanu
Po svém boku má dnes Lucie zápasníka Zdeňka Polívku, který má na svá školní léta poněkud ponurejší vzpomínky. Jak se dříve svěřil, na základní škole zažil drsnou šikanu. „My jsme byli prostě jinačí než naši vrstevníci. A myslím, že šikana je právě vždycky důsledkem – když je někdo odlišný, tak je terč.“
Děti se mu posmívaly, že má osm sourozenců, že mu to ve škole nejde. Dokonce ho topily při plaveckém výcviku. Učitelé nic neučinili, nakonec dokonce propadl a byl navržen do zvláštní školy. Když ho jedna dívka shodila do prázdné nádrže a Zdeněk se zranil, v Jičíně to nikdo neřešil. A tak se rodina odstěhovala.
„To byl zase obrat o tři sta šedesát stupňů. Nastoupil jsem do nové školy a tam mě přijali. V páté třídě v Jičíně jsem propadl a v Nymburce v šesté jsem měl vyznamenání. To mi dalo ten aha moment,“ prozradil. Nakonec se jeho láskou stal box i Oktagon. Ačkoliv jeho studijní kroky vedly jiným směrem než ty hereččiny, jedno společné přeci jen mají - nejsou zvyklí se vzdávat a umí překonat své hranice.
Zdroj: iDNES.cz, novinky.cz, iDNES.cz
