O čem budou další Extraktoři? Připomenou jednu z největších zpravodajských kauz a únos v Libanonu

První série Extraktorů vycházela z příběhu dvou Češek unesených v Pákistánu. Druhá se přesouvá do Libanonu a producent Adam Dvořák už potvrdil, že inspirací se stal únos pěti českých občanů z července 2015. Pokračování má být podle něj výrazně akčnější a diváci se podívají i do dalších zemí Blízkého východu. Jde přitom o kauzu, která vzbuzuje bouřlivé diskuze i po letech.

V červenci 2015 odcestovala do Libanonu skupina pěti Čechů. Byli mezi nimi překladatel, reportéři, agent Vojenského zpravodajství Martin Psík i advokát Jan Švarc. Právě on zastupoval Libanonce Alího Fajáda, který byl v té době zadržen v České republice na žádost Spojených států. Američané ho chtěli vydat kvůli podezření z obchodování se zbraněmi a podpory teroristických organizací.

Martin Psík vystupoval pod krytím jako Švarcův spolupracovník. Součástí jeho mise bylo mimo jiné získat informace o českém kuchaři Pavlu Hrůzovi, který byl několik měsíců předtím unesen v Libyi.  Na to ale nedošlo, protože byla celá skupina hned první den zajata únosci, a následně držena půl roku. „Přinutili nás vysednout, svlékli nás donaha, odebrali nám všechny věci, dali nám jejich oblečení, svázali ruce, naložili do auta a asi tři hodiny nás vozili sem a tam. Poté nás rozdělili do dvou aut a dvě hodiny nás dále někam vezli. Po zhruba pěti hodinách jsme zastavili, vysedli a se zakrytýma očima, svázanýma rukama nás odvedli na připravené místo,“ vzpomínal Psík.

Zajatci se dostali do cely bez oken, která měla asi čtyři na čtyři metry, celkem vystřídali šest takových míst. Celou dobu byli bez denního světla a jakéhokoliv spojení z domova. V rozhovorů z roku 2025 Psík řekl, že ani po deseti letech nelze s jistotou říct, kdo je tehdy unesl. Vše ale nasvědčuje tomu, že je zadržovali příslušníci hnutí Hizballáh, případně nějaká složka libanonské armády.

Už zpočátku vše nasvědčovalo tomu, že únoscům nešlo o zabití rukojmích, ale o jejich využití jako prostředku k vyjednávání. Celkem byli vězněni 199 dní. Psík se stal později jediným, který po státu nepožadoval odškodnění za dny strávené vězněním. Celkem se jednalo o 40 milionů. Muži tvrdili, že rozvědka měla informaci, že libanonská strana plánuje odvetu za zatčení Fajáda. V době, kdy média spekulovala o diplomatickém obchodu, tehdejší ministr obrany Martin Stropnický sám potvrdil, že podmínkou propuštění unesených bylo, aby Česká republika Fajáda nevydala do Spojených států. „Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Je to svázané,“ prohlásil.

Americké úřady chtěly Alího Fajáda stíhat kvůli podezření ze spolupráce s teroristy. Na žádost Spojených států ho proto česká protidrogová policie v dubnu 2014 v Praze zadržela spolu s dvojicí mužů z Pobřeží slonoviny, Faouzim Jaberem a Chálidem Marábím. Podle amerických vyšetřovatelů se trojice pokoušela prodat kokain a zbraně agentům amerického Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA), kteří se vydávali za členy kolumbijské FARC. O osudu dalších dvou zadržených se po skončení kauzy už příliš nemluvilo. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán nakonec rozhodl, že Fajád ani Marábí nebudou do Spojených států vydáni. Jaber však české úřady americké straně vydaly. „Jsme šokováni rozhodnutím české vlády propustit Alího Fajáda a Chalida El Marábího,“ zaznělo pak z Velvyslanectví USA v Praze.

Rozhodnutí České republiky Fajáda nevydat americké velvyslanectví ostře kritizovalo, objevily se také diskuze, že někdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán za hnutí ANO zapojil do kauzy svého nevlastního bratra, arabistu Petra Pelikána. Ten popíral, že by jel vyjednávat do Libanonu, přesto se krok vyzradit rodinnému příslušníkovi takové informace stal terčem ostré kritiky. „Mohu říci to, že tam nějaká role pro něho existovala, že to jméno padlo, když se v té době o tom jednalo, ale rozhodně bych nepoužíval výrazy jako nějaká pojistka nebo klíčová role. To určitě ne,“ řekl tehdy ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v roce 2017.

Diskuze byly také o tom, jak vojenská a civilní rozvědka koordinovaly své informace. Tehdejší šéf vojenského zpravodajství Jan Beroun to komentoval tak, že to, co se objevuje v médiích, je nafouknutá bublina. „Je třeba si k tomu sednout na odborné úrovni a řešit to na té odborné úrovni a ne přes noviny,“ řekl. Spojitost mezi zmizením české skupiny s případem Alího Fajáda, který byl v té době zadržován v České republice, byla ale novinářům jasná téměř od začátku. V červenci 2015 totiž libanonská policie našla v údolí Bikáa opuštěný vůz s pěti českými pasy, kamerami a finanční hotovostí v několika měnách. Mezi pohřešovanými byl i řidič, jenž skupinu převážel a který byl bratrem Alího Fajáda. Klíčovou postavou celé pětice byl navíc právě advokát Jan Švarc, jenž Fajáda zastupoval v jeho řízení před českými soudy.

Když se pětice Čechů vrátila zpátky domů, nečekaly je lehké časy. Od lidí prý slýchávali, že si za nedobrovolné dobrodružství mohou sami. „Nebyla to náhoda, bylo to připravené,“ řekl novinář Petr Kofroň, který byl jedním z unesených. To bylo také jedním z důvodů, proč část z nich usilovala o finanční odškodnění od státu.

„Věděli, že tam přijedeme, museli o tom mít informace od někoho z Čech, který nás tam poslal. Tohle se nedalo bezpečnostně prověřit. Tajné služby, nejsem sice odborník, ale trochu selhaly,“dodal Kofroň, který spolu s ostatními tázavě mluvil o tom, proč se k nim přidával zpravodajec Psík. Ministr Stropnický ale od začátku jakékoliv pochybení bezpečnostních složek odmítal. Vážné nedostatky neměla odhalit ani interní analýza rozvědky. Tlumočník Homsi, který byl jedním z unesených, byl přesvědčený, že úřady ohrozily jejich život.

Původně bylo totiž rozhodnuto o tom, že Fajád bude vydán do Ameriky. Změnil to až zásah ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. „Moc se o tom neví. 1. února nás pustili večer únosci někde v horách na skládce. Poté nás vyzvedla policie, která nás předala libanonské tajné službě. Ta nás další tři dny držela ve vazbě v podzemí,“ popsal Kofroň.

Únos Čechů prověřovala i tuzemská policie, případ ale odložila. Práce Vojenského zpravodajství se ale stala terčem kritiky řady politiků i expertů. „K únosu by nedošlo, kdybychom v Libanonu nebyli. A nebyli bychom tam, kdyby nebylo jednání zpravodajských služeb,“ uvedl právník Švarc.

Pětice Čechů jela do Libanonu původně točit kvůli migrační vlně dokument o Blízkém východě. „Určitě tam jeli v dobré víře. Ale stali se součástí zpravodajské hry, na kterou prostě skočili. Libanoncům téměř určitě šlo jen o vojenského zpravodajce, který byl do země vylákán, aby mohl být vyměněn za libanonského zpravodajce,“ řekl tehdy zahraniční analytik Břetislav Tureček. „Ti další čtyři byli jen technický obal,“ dodal.

Jak je ale možné, že o tom nikdo netušil? I to mělo podle Turečka své vysvětlení. Jedna z tajných služeb zkrátka nespolupracovala s tou druhou a došlo k chybě, která mohla být pro pětici Čechů fatální. „To se neděje jen u nás. Rivalita mezi různými složkami bezpečnostního aparátu, hlavně mezi civilní a vojenskou rozvědkou, je tu nejen profesní, ale i lidská. Naše skupina zaplatila asi právě za to,“ vysvětlil Tureček.

„Pro nás je ale nejdůležitější, že se Libanon přiznal, že Fajád je jejich zpravodajským důstojníkem. Že nebyl překupníkem, ale pátral po zdrojích,“ dodal. To tehdy otevřelo diskuze, zda nešlo o hru tajných služeb, a to včetně únosu pětice Čechů. „My neříkáme, že je unesla česká rozvědka. My si myslíme, že v pozadí tohoto případu mohou stát americká nebo izraelská tajná služba, ale rozhodně to není akce Libanonců,“ řekl Kammál Lahaf, bratr Alího Fajáda.

Zpravodajec Psík později popsal, že po návratu domů vedení zpravodajství nevědělo, co s ním. Získal čtyřletý post v Litvě, později pro něj už ale nebylo místo. Myslím ale, že výjezd ven byl vlastně spíše obranným opatřením tehdejšího vedení zpravodajství přede mnou," zamýšlel se. Ostatně jak to při mém odchodu lakonicky glosoval tehdejší kolega: Ty musíš odejít, protože jsi to zvládl. Oni zůstávají, protože to nezvládli. Vyrovnán s tím dosud nejsem a obávám se, že ani nikdy nebudu. Je to pořád živá rána, která se asi nikdy nezacelí, a když vidím některé lidi, kteří i dnes nadále slouží, a na jakých pozicích jsou, je to jako si do té rány sypat sůl a pálit se při tom," uzavřel.

Nakolik se budou televizní Extraktoři držet skutečných událostí, zatím není jasné. Už nyní je ale zřejmé, že tvůrci sáhli po jedné z nejkontroverznějších kauz českých bezpečnostních služeb posledních let. Jde totiž o případ, který dodnes vyvolává otázky. A odpovědi možná stále chybí.

Zdroj: autorský článek s využitím novinky.cz, iDNES.cz, Seznam Zprávy, iDNES.cz, iRozhlas.cz, Dvojka Rozhlas, CNN Prima News, ČT24