Článek
Profesní i osobní život Luďka Munzara (†85) a Jany Hlaváčové (†85) byl neoddělitelně spjat s Národním divadlem. Zlatá kaplička pro ně byla domovem po celá desetiletí. Je symbolické, že z ní v roce 1990 v naprosté shodě odešli, když pocítili, že se umělecký směr a morální klima instituce rozchází s jejich vnitřním přesvědčením.
První setkání a rozhodující chvíle
Ani jeden z nich neměl umělecké kořeny, přesto se stali nedostižnými ikonami českého herectví. Jana, dcera úředníka a nadšeného ochotníka, byla divadlem fascinována od dětství. Už během studia na DAMU docházela s Milenou Dvorskou do Národního divadla jako případný záskok. Právě tam poprvé spatřila Luďka Munzara při zkouškách dramatu Jejich den.
Munzar tehdy sekundoval hvězdné Marii Tomášové. Hlaváčovou tehdy překvapilo, jak citlivě a mužně se ke své kolegyni choval, když se hroutila pod tlakem náročné role. V duchu si tehdy přála mít někoho s takovým charakterem po svém boku, i když tehdy spíše v roli blízkého přítele. To mělo jednoduchý důvod. Munzar si sice tehdy charismatické tmavovlásky v hledišti všimnul, ale v té době byl zadaný. Ačkoliv, na pár chvil toho prý v tu chvíli zalitoval.
Luděk Munzar a Jana Hlaváčová na premiéře monodramatu Kolega Mela Gibsona
Bolestné lekce z prvních manželství
Než se jejich osudy protnuly, museli oba čelit ztrátám. Luděk Munzar prožíval rozpad vztahu s loutkoherečkou Naděždou Musílkovou. Situace byla o to tragičtější, že Naděžda po čase emigrovala se spisovatelem Ivanem Krausem a vzala s sebou i jejich dceru Johanu. Herec tak na dlouhé roky ztratil kontakt se svým dítětem, což pro něj byla rána, se kterou se vyrovnával jen velmi těžce.
Jana Hlaváčová na tom nebyla o nic lépe. Její první manžel, herec Ivan Michný, onemocněl roztroušenou sklerózou a zemřel ve velmi mladém věku. Jana zůstala úplně sama s dvouletou dcerou Terezou a pocitem naprosté beznaděje. Právě ve chvíli, kdy oba stáli na pomyslném dně, se jejich přátelství začalo měnit v hluboký vztah. Společná bolest je naučila rozeznat skutečné životní hodnoty a vytvořila mezi nimi pouto, které už nikdo nedokázal rozbít.
Životní zásady a rodinný přístav
Společně vybudovali rodinu, kde se nedělaly rozdíly mezi vlastními a nevlastními dětmi. Dcery Terezu a Johanu doplnila později Barbora Munzarová, dnes známá herečka. Luděk Munzar byl v rodině po celé roky pevným pilířem. Nejenže se staral o domácnost a vařil, ale s přísností sobě vlastní dohlížel na výchovu. Byl schopen kontrolovat domácí úkoly i pozdě v noci po návratu z divadla a vyžadoval preciznost, za kterou by se mohl podepsat.
Tato nekompromisnost se projevovala i v jejich občanských postojích. Oba odmítli podepsat Antichartu a v roce 1990 opustili Národní divadlo, protože nechtěli přihlížet ironizaci tradic a kulturního dědictví. Zatímco Jana pokračovala v herecké kariéře na Vinohradech a věnovala se studentům na DAMU, Munzar se z jeviště stáhl. Našel se v létání a automobilových závodech, což jeho žena sice s obavami, ale s velkým obdivem k jeho klukovské duši tolerovala.
Společně do posledního dechu
Stáří přineslo nové výzvy, ale i radosti v podobě vnučky Anny Dvořákové, která si nedávno zahrála například v seriálu Kamarádi. Pro Munzara byla malá Anička doslova terapií. Věřil, že právě péče o ni mu pomohla překonat těžké období onkologické léčby. Celá rodina žila v jednom domě, což jim umožňovalo být si nablízku až do samotného konce.
Munzar odešel v roce 2019 v 85 letech, v té době již jeho žena bojovala s Parkinsonovou chorobou, která jí omezovala pohyb. Téměř neopouštěla dům. Zemřela v lednu 2024 v úctyhodném věku 85 let. Jako by i v posledních chvílích manželé chtěli mít na světě stejného času jako ten druhý.
