Petra Nesvačilová o strachu z mafie: S Berdychem si kvůli natáčení psala dopisy, rodině to tajila

Pro veřejnost je Petra Nesvačilová především herečkou, která je samý vtípek a má vždy úsměv na tváři. Zahrála si role, ve kterých ji diváci milovali. A možná i kvůli její výrazné kariéře se skoro zapomnělo, že je také váženou a talentovanou filmařkou, která se na začátku své kariéry věnovala náročnému tématu. „Bylo to strašný. Proto to trvalo čtyři roky. Strašně jsem se bála. Nespala jsem. Setkáváte se s lidmi, kteří dělají ty nejhorší věci,“ vzpomínala na dny, kdy usilovala o jeden ze svých největších projektů za celou kariéru.

Nápad na natočení dokumentu vznikl díky herečce Haně Vágnerové, která se s policistkou Helenou Káhnovou osobně znala z doby natáčení seriálu Expozitura. Petra Nesvačilová se rozhodla do tématu ponořit hlouběji a strávila čtyři roky v prostředí, kterému kriminálníci říkají polosvět. V tomto světě neplatí běžná společenská pravidla a pro člověka zvenčí je velmi snadné se v něm ztratit.

Během natáčení se mladá režisérka osobně setkala a mluvila s přibližně dvaceti členy Berdychova gangu. S přímo odsouzeným šéfem podsvětí Davidem Berdychem byla v pravidelném kontaktu a v době jeho výkonu trestu si s ním dokonce vyměňovala dopisy. O tom, s jak nebezpečnými lidmi se schází, však celou dobu doma vůbec nemluvila. Své rodiče a blízké chtěla záměrně ochránit před případným nebezpečím, protože zločinci z gangu znali její identitu i místo, kde bydlí.

Práce na dokumentu byla pro Nesvačilovou doprovázena neustálým strachem. Každých čtrnáct dní musela docházet na terapie, aby dokázala tlak a neustálý kontakt s lidmi z podsvětí ustát. V průběhu natáčení dostávala navíc různá varování, a to především od policistů, kteří ji upozorňovali, že se pohybuje na tenkém ledě. Přesto je znát, že nutnou dávku odvahy Nesvačilová přeci jen má.

Veškeré své kroky a bezpečnostní rizika proto Petra pravidelně konzultovala s investigativním novinářem Jankem Kroupou. Ten nad ní podle jejích slov držel ochrannou ruku a dával jí cenné rady. Původně Nesvačilová neplánovala mít ve svém filmu samotné členy gangu, ale právě Janek Kroupa ji přesvědčil, aby za nimi zašla a ukázala divákům, jací tito lidé skutečně jsou.

„Uvědomila jsem si, že je tam zajímavý potenciál, skrze který mám možnost popsat podsvětí a to, jak lidé, kteří páchají zlo, přemýšlejí. I to, jak funguje dobro a zlo,“ vyprávěla. „Ono už samotné to, že se s nimi scházíte, není nic příjemného. Na některé jsem čekala i dva roky, než přistoupili na natáčení,“ dodala.

Když měl film nakonec premiéru, dostala režisérka nečekané vzkazy od lidí z vyšších pater tehdejšího podsvětí. Ti vyjadřovali uznání nad tím, že se jí podařilo tak nebezpečné muže přimět k otevřené zpovědi na kameru.

Berdychův gang byl totiž jedním z největších případů organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky a fungoval zhruba od poloviny devadesátých let až do roku 2004. Skupina vedená Davidem Berdychem se zaměřovala na loupežná přepadení, vydírání bohatých podnikatelů, únosy a má na svědomí i několik vražd. Zločinci často používali policejní uniformy, falešné průkazy a paruky, aby u svých obětí vyvolali pocit, že jde o legální zásah. Zcela zásadním a překvapivým rysem tohoto gangu bylo jeho přímé napojení na elitní detektivy z odboru boje s organizovaným zločinem. Tito zkorumpovaní policisté kryli trestnou činnost gangu, zahlazovali stopy, mařili vyšetřování kolegů a sami se dělili o výnosy z trestné činnosti, případně zločincům dávali tipy na bohaté oběti. Celou chobotnici se podařilo rozbít až týmu kolem Heleny Káhnové. V obřích procesech bylo nakonec odsouzeno přes tři desítky lidí včetně samotného Berdycha a vysoce postavených policistů.

Zdroj: Dvojka Rozhlas, iDNES.cz, Prima ZOOM, Hype-Cast podcast