Článek
Eliška Balzerová, tehdy ještě Havránková, si lásku k prknům, která znamenají svět, přivezla z Moravy. K divadlu ji nasměrovala maminka ochotnice a Eliška přes brněnskou konzervatoř a JAMU doputovala až do Jihočeského divadla. Později se stala jednou z ikon pražských Vinohrad a zásadně se podílela na znovuzrození Divadla na Fidlovačce.
Málokdo by do seriózní herečky dnes řekl, že si v mládí uměla pořádně vyhodit z kopýtka. Během studií vymetala večírky se svou nerozlučnou parťačkou Janou Švandovou. Právě Švandová byla tou, která rozvážnou Elišku učila, jak protančit noc a užívat si svobody. Pak ale přišel osudový zlom v podobě setkání s charismatickým producentem Janem Balzerem.
Muž, který ji naučil se smát
Jan Balzer byl v té době už etablovaným filmovým producentem. Podepsal se pod legendární české snímky jako S tebou mě baví svět nebo Obsluhoval jsem anglického krále. Když se tito dva potkali, Eliščino divoké období skončilo stejně rychle, jako začalo.
Herečka o svém muži často mluví jako o svém největším učiteli. Přiznává, že bývala „zarputilá moravská palice“, ale manžel ji naučil nadhledu a schopnosti zasmát se sama sobě. Právě humor a společné vnímání světa se staly základními kameny jejich vztahu, který oficiálně stvrdili svatbou v roce 1974.
Eliška Balzerová s manželem Janem
Sláva versus rodinný klid
Zatímco Eliška zářila na televizních obrazovkách, nejslavněji jako doktorka Čeňková v Nemocnici na kraji města, v soukromí se nejlépe cítila doma. „Každá role mi něco přinesla, každou rolí jsem se něčemu naučila. Možná bych vám dokázala říct, která byla pro mě zásadní, ale nejhezčí? To opravdu nejde,“ vzpomínala. „Když jsem byla mladá, chtěla jsem hrát samozřejmě úplně všechno! Chtěla jsem být denně na jevišti, točit v televizi, točit filmy. Postupně s přibývajícími roky jsem se víc a víc začala zajímat o to, o čem se bude hrát a s kým se do práce pustím. Nemusela jsem za každou cenu dělat všechno. Při práci na filmu je pro mě moc důležitá důvěra, kterou v režiséra mám,“ dodala.
Mateřství se pro ni stalo životní rolí. Se synem Janem a dcerou Adélou si vybudovali zázemí, které dodnes funguje v dokonalé harmonii. Symbolem jejich rodinného pouta jsou pravidelné nedělní obědy, na kterých se schází celá rodina včetně vnoučat.
Láska v přímém přenosu
I po téměř padesáti letech manželství byste u Balzerových hledali nějaké krize jen marně. Když se objeví ve společnosti, působí jako čerstvě zamilovaní. Drží se za ruce, vyměňují si úsměvy a Jan pro Elišku zůstává tím bezpečným přístavem, ke kterému se z divadelních reflektorů vrací nejraději.
Herečka navíc popírá všechny zákony stárnutí. Má energii, kterou by jí mohly závidět o generace mladší kolegyně. Jejím receptem na vitalitu je právě fakt, že nikdy není sama. Tvrdí, že největším nepřítelem stáří je samota, a díky své rodině a manželovi, který jí je neustále nablízku, se cítí stále mladá.
Zdroj: Moje psychologie, kvety.cz, reflex.cz, extra.cz
