Článek
Propadlík Rosenheim, bez kterého by film Obecná škola nebyl takový. Jenže i ve skutečném životě zkoušel jeho představitel kam až může zajít. A nevyplatilo se mu to.
V roce 2023 se totiž objevila zpráva, že byl Marek Endal zadržen policií kvůli drogám. Bezpečnostní složky tehdy vtrhly do průmyslového areálu v Dolních Měcholupech, který byl údajně využíván k vaření drog, a to konkrétně pervitinu. Tím drogoví dealeři zásobovali své zákazníky nejen z Prahy, ale i z okolí Kolína. Když policie přišla, kromě varny, léků a několika kilo drog našla i kradené motorky.
Igor Hnízdo a největší filmový sígr
V té době už měl za sebou Endal, který se narodil v roce 1978, pobyt ve vězení, oplétačky se zákonem měl tak už dříve. Na natáčecím place Jana Svěráka sice o žádném kriminále nemohla být řeč, ale coby Rosenheim propadal, chodil za školu, po učitelce střílel inkoustem i pískal pod okny, za což dostal od učitele Igora Hnízda následně trest.
Ve chvíli, kdy policie udělala razii, byla na Endala uvalena vazba právě kvůli kriminální minulosti a hrozilo mu až deset let za mřížemi. V té době se reportérům Krimi zpráv povedlo vypátrat jeho sestru, která potvrdila, že jeho životní cesta je velmi spletitá. „Je ho škoda, byl to takovej pěknej kluk a hlavně šikovnej. Já se právě snažím, aby si vydělával rukama… Víte, co si myslím, že už se to tak strašně veze, že zaplácává dluh dluhem a podobně,“ řekla tehdy.
Chvilková sláva
Ačkoliv se před lety během natáčení Obecné školy zdálo, že ve filmovém rybníčku roste nová hvězda, Endal se objevil v jediném filmu a nabídky k natáčení poté už nepřišly. Svým fanouškům se připomněl poprvé až po čtrnácti letech od natáčení v roce 2005, kdy vyšlo najevo, že jde do vězení.
Ve sklepě domu svých rodičů si totiž zařídil varnu pervitinu. Ani po propuštění ale nesekal dobrotu, v roce 2012 totiž stanul před soudem kvůli krádeži elektromagnetických ventilů v hodnotě přesahující 100 tisíc korun.
Režisér Obecné školy Jan Svěrák
Jak to bylo s Obecnou školou
Obecná škola patří k nejvýraznějším dílům české kinematografie a její vznik provázela řada okolností, které se v konečném výsledku podepsaly na neopakovatelné atmosféře snímku. Režisér Jan Svěrák tímto filmem debutoval na poli celovečerní tvorby a hned se mu podařilo získat nominaci na Oscara. Scénář napsal jeho otec Zdeněk Svěrák, který v příběhu vycházel ze svých vlastních vzpomínek na dětství prožité na pražském předměstí po druhé světové válce. Autobiografickým prvkem je například škola na Slatinách, starší bratr, který šlápl na rezavý hřebík nebo předobraz Igora Hnízda. Toho napsal Svěrák podle jakéhosi učitele Václava Mejstříka, který se prý také zajímal o mladé kolegyně a vyprávěl o své odbojové činnosti, která ale nebyla nikdy doložena. „Teprve později jsme o tom začali pochybovat, jestli je možné, aby byl zároveň v koncentráku a partyzán a všechno možné,“ vzpomínal později Svěrák. Tříska zahrál přísného učitele tak dobře, že se až sám Svěrák divil. „Když vzpomínám na dětství, tak mě učí Tříska,“ dodal.
Původně chtěl přitom Zdeněk Svěrák natočit Obecnou školu s Vítem Olmerem, se kterým už dříve spolupracoval na snímku Jako jed. Mimochodem, právě tam se měl zamilovat do slovenské krásky Ivony Krajčovičové, která se pak stala v jeho manželství ožehavým tématem. Jenže Olmer dal nakonec přednost režii zfilmování románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor a přišla šance pro jeho syna. Ten na sebe upozornil už během studií na FAMU a Obecnou školou se dostal mezi naši režijní špičku.
Zdeněk Svěrák a Ivona Krajčovičová ve filmu Jako jed
Mládežnické obsazení a pár problémů
Ačkoliv sám Zdeněk Svěrák říkával, že ve škole rozhodně nebyl jako Rosenheim, s jedním takovým výtržníkem se prý celá školní léta kamarádil. Natočit film o základní škole ale s sebou neslo také to, že musel jeho syn Jan pracovat s dětmi. To není nic jednoduchého, a zjistil to už před začátkem natáčení, když připravoval kulisy.
„Představoval jsem si poválečnou třídu s ošoupaným nábytkem, jenže když přivezli školní lavice, byly úplně nové. Tak jsem dětem rozdal hřebíky a dal jim hodinu, aby lavice poškrábaly - s tím, že na ně můžou vyrýt i něco proti fašismu, když se film odehrává v září 1945. Načež tam jeden kluk napsal: KSČ jsou fašisti. A museli jsme to předělat,“ vyprávěl.
Zdeněk Svěrák nedávno oslavil kulaté 90. narozeniny
Navzdory počátečním problémům na natáčení někteří herci vzpomínali celý život. A to i Daniela Kolářová, která si zahrála učitelku Maxovou. „Bylo mi ji z duše líto. Ona spadala do generace učitelek, které nesměly mít děti. A já si k ní vystavěla celý životopis. Představovala jsem si, jak žije s maminkou v malém domečku, mají hospodářská zvířata a ona musí každé ráno obstarat maminku, nakrmit králíky a nasypat slepicím. Nemá žádnou možnost seberealizace v partnerském vztahu, v osobním životě, je totálně bezmocná a rezignovaná. A pak jde do školy a tam na ni ještě čeká třída s tím grázlem. Když se nakonec zbláznila a vyšla ze třídy do krajiny, přála jsem si, aby se pro ni shůry natáhla ruka a pánbíček si ji vzal k sobě do nebe,“ svěřila se o filmu, který byl prvním celovečerním filmem, kterým začala své vysílání první soukromá česká televize Nova.
A to ještě herci tehdy netušili, že slavný Rosenheim ani svůj skutečný život nevezme za správný konec. Kdybyste ale chtěli na slavné kulisy zavzpomínat i dnes, škola z filmu slouží po natáčení jako klubovna. A najdete ji v areálu v pražské Michli v ulici Nad Vršovskou horou.
