Článek
V našich končinách se o Markovi Igondovi málo mluví, ačkoliv uspěl v několika zahraničních produkcích a zahrál si v mnoha filmech. Jeho kroky ale do umělecké sféry rovnou nemířily.
K divadlu ho vedla krkolomná cesta
Původně vystudoval restaurování a štukatérství na Střední uměleckoprůmyslové škole v Kremnici. Rok pracoval ve svém oboru a v devatenácti letech odjel na rok do USA, kde v Seattlu pracoval na včelí farmě. Po návratu na Slovensko v roce 1995 se stal členem Městského divadla v Žilině. O rok později byl přijat ke studiu herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.
Po úspěšném ukončení studia zamířil rovnou do Slovenského národního divadla, kde se objevil v inscenacích jako Don Juan, Bouře, Picasso v baru Lapin Agile.
Mají spolu krásnou dceru Máriu Anetu Elu. Foto z června 2023, premiéra filmu To ty nosíš smůlu, lásko
Osudová láska
Lásku našel u Mařenky z pokračování Arabely. „Marko byl první muž v mém životě, se kterým jsem nikdy nevěděla, na čem jsem. Povídali jsme si o všem možném, ale ne o vzájemných sympatiích,“ popisovala pak Hana Ševčíková jejich začátky. Ona byla v té době rozvedená a měla nastartovanou hereckou kariéru. Její první láskou a manželem byl tanečník, ale o jejich vztahu do médií takřka nemluví. Říká, že je to pro ni uzavřená kapitola. Marko byl v době jejich seznámení o o čtyři roky mladší a teprve studoval. „Když jsem se ho zeptala, kde oslaví Silvestra, dělal drahoty, že neví. Cítila jsem se trochu poníženě. Říkala jsem si, je mi třicet, co tady vlastně dělám?“ dodala.
Ale ona nakonec na Silvestra přijel a byla z toho láska jako trám. Po roce dostala Hana prstýnek a snad už ani ona tehdy nepochybovala, že potkala lásku svého života. „Za náš krásný vztah bych měla platit daň z luxusu,“ říká dnes. Brali se v roce 2004 a svůj pevný bod našli v Praze, tam vytvořili domov. Už tehdy byli zvyklí, že mají vztah na dálku, v ničem se neomezovali. Snad i právě proto jsou si vzácní a pořád je to mezi nimi velmi intenzivní.
Chci jen vědět, že mě má rád
Hana se musela smířit s tím, že je Marko často na cestách. Hraje v Praze, v Žilině, v Budapešti. Bystří diváci si ho pamatují jako razantního doktora Mariána Klimku z Modrého kódu, někteří ještě jako Martina Rossberga z Ulice, podnikatele, který přivedl do jiného stavu Bety Stárkovou. Dokonce měl původně ztvárnit postavu Františka Vedrala ve filmu Příběh kmotra, už se s ním začalo natáčet. Nakonec dali ale přednost věhlasnému Ondřejovi Vetchému.
Odloučení ale jeho manželku netrápí, zvykla si na to. „Mám už nějaké životní zkušenosti. Neřeším, kdy Marka uvidím. Chci jen vědět, že existuje a že mě má rád. Potom je jedno, kde je. Je mnoho párů, které spolu jsou denně, usínají vedle sebe, a přesto jsou si vzdálení,“ má jasno. Jak se zdá, recept na šťastný vztah mají Igondovi v malíčku.
Zdroj: blesk.cz, iDNES.cz, sedmicka.cz, ahaonline.cz
