Článek
Herec Josef Dvořák je asi nejslavnějším vodníkem v Čechách, ale v životě neměl vždycky umetenou cestičku. Nejdřív se vyučil automechanikem, ale věděl, že to není povolání pro něj. Táhlo to k divadlu. A také k mladým dívkám, které mu ležely u nohou. V lásce si však prožil i bolestivé pády.
Krátké manželství, milenka i tragédie
Ještě jako mladý muž si vzal svou první ženu Arnoštku, ale jejich láska dlouho nevydržela. Jeho druhou ženou se stala Zuzana, manželství se ale rozpadlo kvůli mladé milence Aleně. Z té byl Dvořák naprosto unešený - a možná by jim to bývalo opravdu vyšlo. Ale jejich společnou cestu překazila tragédie. Nepozorný řidič ji srazil na silnici a ona zraněním podlehla.
Žal tehdy řešil Dvořák lahví alkoholu a nebavilo ho žít. Kolegové se ho snažili rozptýlit a vzali ho na výlet na Kubu, krátce poté, co o Alenu přišel. „Jednou pozdě odpoledne se rozhodl odplavat do Ameriky. Počítal s tím, že pár kilometrů od břehu mu dojdou síly, přijdou ryby, barakudy, žraloci. Byl v situaci, kdy se mu nechtělo moc žít,“ popisoval jeden z účastníků zájezdu. Kolegové ho zachránili, vrátili se v pořádku domů a Dvořák si vzal znovu svou druhou manželku Zuzanu. I tak se nakonec rozešli, osud jim zkrátka nepřál.
Josef Dvořák s manželkou Jájou
Do třetice všeho dobrého
Svou tehdy budoucí třetí manželku Jarmilu potkal v osmdesátých letech, brali se po osmileté známosti. Pracovala tenkrát jako produkční Československé televize a seznámili se na natáčení Rozpaků kuchaře Svatopluka. Bez ní si dnes svůj život nedokáže představit a s láskou o ní mluví jako „o Jáje“. V rodině je ona tím článkem, který všechny spojuje. Dokonce se vždy kamarádila s jeho předchozími manželkami, volaly si, domlouvaly se kvůli vnoučatům.
„Když jsme si povídali, vypátrali jsme, že máme oba na pravé ruce jizvu. A to už jsem věděl, že se nedá nic dělat. Musíme se vzít, řekl jsem. Děkuji pánubohu, že mi ji seslal v pravou chvíli. Ubral mi řadu starostí a zachoval mě pro divadlo,“ rozněžnil se nad svou ženou Dvořák.
Důvod matčina zatčení
Bez zajímavosti není, že se narodila v berlínské věznici jako Jarmila Dattelová. Její maminka byla v roce 1942 odsouzena německým soudem za velezradu. Její příbuzní ale dostali povolení odvézt si dítě do Prahy, kde absolvovala obchodní školu a později si našla práci. Nyní se stará o provozní stránku soukromého divadla svého manžela. „Maminka se vrátila až po osvobození v pětačtyřicátém roce, to mi už byly dva roky,“ vzpomínala Jarmila.
„Maminka byla velká vlastenka a zavádění německých pořádků jí strašně vadilo. V době protektorátu napsala dopis o poměrech, které u nás panovaly, o návštěvě Reinharda Heydricha na Pražském hradě. Dopis poslala prostřednictvím svých známých ze Švýcarska. Ti se postarali o to, aby se dostal v Paříži do vysílání českého rozhlasu. Švýcarští přátelé poslali mamince pohled, ve kterém napsali: Milá paní Krejčíková, promiňte prosím, že tak opožděně na váš milý dopis odpovídáme. Předali jsme fotografie a pozdravy přátelům. Budeme na vás asi již tento týden společně vzpomínati. To byla zašifrovaná zpráva o tom, že se dopis bude skutečně číst v rozhlase. Když Němci obsadili Paříž, dostali se i do rozhlasu, kde našli ten mámin dopis pečlivě založený v kartotéce,“ svěřila se Jarmila, která tak dostala už při narození do vínku sílu lvice.
Drží nad manželem ochranou ruku
Kdysi svému manželovi Jája slíbila, že ho zbaví starostí a udělá mu ve všem pořádek - a tak je to dnes právě ona, která drží rodinnou kasu, dělá svému muži účetní, manažerku i sekretářku.
„Jája mi ve své lákací přesvědčovací řeči kdysi řekla: Nemysli si, že ti budu stát furt za zadkem. A k tomu dodala: Pepíčku, protože jsem produkční a vidím, jaký máš binec v papírech, raději to vezmu do rukou já a vnesu do toho naprostý pořádek. Ty nebudeš mít vůbec žádné starosti s penězi. A je pravda, že to dělá naprosto skvěle. Já už ani nevím, jaké teď platí bankovky,“ prozradil na sebe herec, pro kterého se stala role vodníka životním osudem.
Zklamání z Boba a Bobka
„Nikdy jsem se nerouhal, neříkal jsem dost, nebo ať jdou pryč. Teď bych byl docela rád, kdyby mi nějakého přišili. Ale toho klasického, kterého se nám podařilo uhňácat ve společné fantazii. Toho bych si střihl s chutí,“ řekl.
Nedílně spjatý je také s večerníčkem Boba a Bobka. Svůj hlas propůjčil postavám v letech 1979 až 2005. V aktuálním snímku, který je v kinech od loňského prosince, ale králíky nemluví. Nahradil ho Kryštof Hádek s bratrem Matějem. „Štvalo mě to. Opravdu mě to štvalo hodně. Mrzelo mě, že ani nikdo nezvedl telefon a nepozval mě na premiéru, vždyť já jsem jich natočil padesát dílů. Děti to milovaly,“ neskrýval své zklamání a dodal, že nedostal pozvánku ani na premiéru.
Zdroj: vlasta.cz, iDNES.cz, extra.cz, novinky.cz, nespechej.cz
