Článek
V Ordinaci v růžové zahradě hrála herečka Veronika Jeníková celých pět let. Odešla na svou žádost, měla pocit, že její postava Vendulky už dějem jen tak plápolá. Později toho litovala a byla otevřená návratu. „Jako jsem nechtěla být věčně Evičkou, tak jsem pak nechtěla být Vendulkou. Měla jsem pocit, že jsem moc zaškatulkovaná. Teď už si z toho dělám legraci,“ prozradila v jednom z rozhovorů.
Za sebou má roky, které pro ni byly nesmírně náročné. Starala se o rodiče, dala se kvůli tomu na studium ošetřovatelství. Ještě předtím si prožila léta, kdy neměla tolik práce, v kolik doufala - ale zároveň nikdy nezpochybňovala, že právě manžel je její největší oporou. Dnes říká, že manželství se za dlouhé společné roky proměňuje. Někdy je to lepší, a někdy holt horší.
Herečkou už na gymnáziu
Svou první roli dostala v televizním filmu Podej mi ruku a přestaň se bát, tehdy byla Jeníková ještě na gymnáziu. Byla to vlastně náhoda, jako dítě se účastnila recitačních soutěží, později se dostala do dramatického kroužku Jiřiny Steimarové. Přišli tam filmaři a hledali dětskou hvězdu. Její maminku hrála hned Jiřina Bohdalová, jejím hereckým partnerem byl Vladimír Dlouhý.
A další skvělé nabídky na sebe nenechali čekat. Z gymnázia odešla na konzervatoř, první velkou příležitost pak dostala v sedmnácti letech. Režisér Karel Kachyňa ji obsadil do filmu Pozor, vizita! po boku Rudolfa Hrušínského. „V televizi se hodně točilo a potřebovali mladé lidi, tak jsem o nabídky nouzi neměla, chodily jedna za druhou. Nevnímala jsem to jako něco zvláštního. Nedocházelo mi, že dospělých herců je víc, že se to pak rozmělní,“ zamýšlela se.
Nabídky přestaly chodit po roce 1989. Generace režisérů, se kterými Jeníková točila, byla upozaděna. Přišla mladá generace - a ti si také přivedli svoje herce. V té době jí to až zase tolik nevadilo, měla děti, věnovala se jiným povinnostem. Pak přišla role Vendulky v Ordinaci. Pro ni v mnohém zásadní, protože ji scenáristé dali dohromady s Ladislavem Potměšilem. A diváci si ji zamilovali. „Role Vendulky se mě stále drží. A to přesto, že už v seriálu nejsem zhruba patnáct let. Staré díly Ordinace v růžové zahradě však televize stále opakuje, tak jsem vidět,“ řekla v jednom z rozhovorů.
Veronika Jeníková v roce 2014
Lásku našla v divadle
Se svým manželem, hercem Čestmírem Gebouským, se Veronika seznámila v kladenském divadle. Televizní diváci ho mohou znát například z epizodní role v seriálu Policie Modrava, ze Specialistů nebo televizního filmu Loutkáři.
Spokojený pár tvoří s Jeníkovou už mnoho let.„Ten vztah nabírá různé podoby. Před dětmi, s dětmi, s dospívajícími dětmi, s dětmi, které se osamostatňují. Já myslím, že každé to období má naprosté klady a pak nabírá s těmi okolními věcmi jako pracovní zatížení druhých. Někdy to může vypadat úplně blbě a pak se to slepí nebo to vypadá nádherně a náhle může přijít bomba. Život mě naučil. Neříkám, že 35 let je všechno a už navěky. Já jsem si řekla, že už nebudu nic plánovat,“ prozradila.
Má za sebou těžké období
Vzhledem k tomu, že je Veronika už babičkou a ve volných chvílích si užívá vnoučka plnými doušky, prožívá teď šťastné období. Za sebou má ale mnoho náročných chvil. Během pandemie se starala o rodiče, před dvěma lety ji tatínek zemřel. A to po konfliktu s hereččinou maminkou. „Maminka za to ale nemohla, je moc nemocná. Prala se s tátou o pyžamo. On upadl, zlomil si tři žebra a dostala se mu voda do plic,“ řekla herečka. Její otec nakonec následkům konfliktu podlehl.
Dnes se herečka snaží věnovat především sama sobě. Pravidelně cvičí, jezdí na kole. „Cítím, že je důležité, aby si člověk našel čas i na sebe a v něm dělal věci, které má rád,“ má jasno.
Zdroj: super.cz, vlasta.cz, prozeny.cz, denik.cz, iDNES.cz
