Článek
Adam Mišík popsal zákulisí natáčení filmu Banger, který se opravdu točil na iPhone. Během noční jízdy Prahou je zastavila policie a vysvětlit, že podezřele vypadající posádka auta je filmový štáb, nebylo úplně jednoduché.
Film Banger se stal jedním z nejvýraznějších českých filmů posledních let i díky tomu, že byl natočený na iPhone. Zní to jako hezká marketingová věta, ale Adam Mišík v Koťák Live potvrdil, že to nebyla jen reklamní zkratka. Na place opravdu místo klasické velké filmové kamery často fungoval telefon s objektivem. A právě to jednou způsobilo dost zvláštní policejní moment.
Adam popisuje, že s týmem točili noční jízdy po Praze autem. On byl ve filmové vizáži, měl na sobě taštičku přes rameno, které říká „piškotník“, a Marcel Bendig měl podle něj výrazné oči „jak Toffifee“, protože jeho postava ve filmu nebyla zrovna v nejklidnější náladě. Do toho vzadu seděl kameraman s iPhonem.
Jenže když takové auto zastaví policie, nevypadá to na první pohled jako filmové natáčení. Chybí velká kamera, chybí klasický štáb kolem, chybí všechny ty věci, které člověk u filmu čeká. Místo toho policisté viděli několik podezřele vypadajících lidí v autě a jednoho člověka s telefonem.
Režisér Adam Sedlák se podle Mišíka snažil vysvětlit, že opravdu točí film. Jenže policistům to úplně nestačilo. Následovalo prohledání auta. Adam k tomu dodává, že měli štěstí, že v autě zrovna nebyl velký pytel s moukou, který používali jako rekvizitu den předtím. To by se vysvětlovalo o dost hůř.
Celá historka dobře ukazuje, jak netradiční Banger byl. Když se řekne film, většina lidí si představí velkou techniku, světla a kameru, která i z dálky křičí „tady se natáčí“. Banger ale šel opačně. Vypadal skoro jako něco, co se může stát na ulici vedle vás, aniž byste si všimli, že vzniká film.
Právě proto asi fungoval. Měl energii Prahy, nočního života, mladých lidí, hudby a chaosu, který nepůsobí vyhlazeně. Adam v rozhovoru nepředstírá, že šlo o hollywoodský komfort. Spíš naopak. Popisuje natáčení, kde se lidé kolem divili, co se děje, a policie měla pocit, že se v autě možná děje něco úplně jiného než umění.
K Bangeru patří i track Pochcal. Původně vznikl jako rap jeho filmové postavy Alexe, frustrovaného kluka naštvaného na celý svět. Text napsal Sergei Barracuda podle zadání, aby to znělo jako něco úplně hloupého a zároveň uvěřitelně mladého a naštvaného. Jenže publikum si píseň oblíbilo tak moc, že si později vyžádalo i remix.
Adam se směje tomu, že se podobný song hraje zvláštně na akcích, kde jsou děti, třeba při rozsvícení vánočního stromku. Některé části by se možná daly uhladit, ale ne všechny. Když je hlavní pointa písně postavená na tom, že chcete na všechny močit, čistá rodinná verze se hledá trochu těžko.
A přesně to je Adam Mišík v tomhle dílu. Umí mluvit o úspěšném filmu, ale hned z něj udělá historku o policejní kontrole. Umí mít hudební hit, ale zároveň přizná, že vznikl jako filmová blbost. A možná právě proto Banger tak seděl. Nebyl uhlazený. Byl trochu podezřelý. Tak podezřelý, že mu to uvěřila i policie.
