Článek
Stačí jeden kousek tortilly a školní výlet dostane zápletku, kterou si člověk pamatuje víc než všechna zvířata v zoo. David Hanzlík vyprávěl historku, kde se svačina kamarádky proměnila v zubní problém.
V Koťák Live mluvil o tom, že má přední zuby částečně rekonstruované a kvůli dětské hyperaktivitě zažil víc pádů a úrazů. Pak přidal příběh z autobusu. Na školním výletě se zakousl do tortilly od kamarádky, vytáhl ji z pusy a nechápal, proč se začala smát.
David Hanzlík hostem talkshow Koťák Live
„Vypadal jsem jak žralok“
Pointa přišla ve chvíli, kdy se podíval na zuby. „Já jsem vypadal jak žralok,“ popsal. Část zubu zůstala v tortille. Jeho vlastní shrnutí bylo ještě lepší: kamarádka přišla o svačinu a on o zub.
Na té historce je všechno, co má dobrá bulvární drobnost mít. Je konkrétní, trochu nepříjemná a okamžitě představitelná. Čtenář nemusí znát žádný kontext, aby mu naskočila scéna: autobus, školní výlet, cizí tortilla, smích kamarádky a najednou úsměv, který vypadá úplně jinak než před minutou.
Hanzlík to vyprávěl s lehkostí člověka, který podobné trapasy přežil a umí je otočit ve vlastní výhodu. Nešlo o velkou bolestivou zpověď. Spíš o připomínku, že některé historky člověk nezíská na premiéře nebo při velkém pracovním úspěchu, ale při obyčejném kousnutí do svačiny.
Zároveň je v tom malá krutost školních let. V autobuse se stačí jednou zvláštně usmát a všichni vědí. Jen tady navíc nejdřív věděla kamarádka. Hanzlík až o chvíli později.
Ještě lepší je načasování. Hanzlík neříkal, že se to stalo po výletě nebo někde doma, kde by se člověk mohl schovat. Podle jeho vyprávění to přišlo před výletem, takže s tím pak musel fungovat mezi spolužáky. To je pro podobnou historku důležité. Trapas není jen samotný zub v tortille, ale i vědomí, že den teprve začíná.
