Hlavní obsah
Video

Karim: Na ulici je lehké se dostat. Těžké je odejít

Článek

Průvodce Karim v Koťák Live mluvil o své minulosti na ulici, drogách, sexbyznysu i pražském podsvětí. Dnes dělá prohlídky Prahy a preventivní programy, aby lidem ukázal, že ulice není atrakce ani romantika.

Praha má spoustu tváří. Turistickou, historickou, romantickou, kulturní. A pak je tu Praha, kterou většina lidí nechce nebo neumí vidět. Právě o té v Koťák Live mluvil Karim, průvodcem, který město nepoznal jen z knih, ale hlavně z vlastní zkušenosti s ulicí.

Na začátku přinesl Koťákovi poukaz na svoje prohlídky. Jenže velmi rychle bylo jasné, že jeho „prohlídka Prahy“ není jen hezká trasa s výkladem o památkách. Karim ukazuje místa, kde se potkává kriminalita, přežívání, sexbyznys, drogy, bezdomovectví i příběhy lidí, kterým se život v jednu chvíli sesypal jinak, než čekali.

Jeho vlastní příběh přitom nezačal na ulici. Pochází z umělecké rodiny. Mluvil o divadle, filmu, komparzu i tom, že se přes rodinu dostal k herectví a různým kulturním projektům. Vzpomínal na natáčení zahraničních produkcí a na slavné osobnosti, se kterými se v minulosti potkal. Jenže vedle toho přišla i úplně jiná životní etapa.

Karim otevřeně mluvil o drogách, sexbyznysu, kriminále a prostředí, kterému sám říká podsvětní zóna. Ne jako o něčem, co by chtěl oslavovat. Spíš jako o realitě, kterou zažil a ze které se mu podařilo odejít.

Nejsilnější věta rozhovoru přišla ve chvíli, kdy řekl, že na ulici je lehké se dostat, ale mnohem těžší je odejít tak, aby člověka nezdeformovala. Podle něj někdy stačí rozvod, ztráta práce, špatné rozhodnutí nebo kombinace věcí, které člověka velmi rychle posunou na hranu. Odejít zpátky ale bývá běh na dlouhou trať.

Karim popisoval, že po sedmi letech přestal s drogami, po mnohem delší době ukončil sexbyznys a ve čtyřiceti odešel z ulice. Zároveň říká, že měl velkou výhodu: rodina ho tolerovala a měl kam se vracet. To podle něj mnoho lidí z ulice nemá.

Právě proto dnes dělá prohlídky a prevenci. Nechce, aby lidé začali mít z Prahy panický strach. Spíš chce, aby si všímali. Podle něj většina lidí chodí městem se sklopenou hlavou, reaguje až ve chvíli, kdy se něco stane, a vůbec nevnímá drobné signály, které mohou být důležité.

Koťák se v rozhovoru opakovaně snažil těžká témata odlehčovat. Někdy z toho vznikla komická panika člověka, který najednou nechce sedět na lavičce, sahat na sedačku v tramvaji ani jít do bazénu. Karim mu ale pořád vracel hlavní pointu: není potřeba se bát žít ve městě, je potřeba umět se dívat.

Díl tak není jen šokující vyprávění o pražském podsvětí. Je hlavně o člověku, který prošel prostředím, o kterém se většinou mluví buď jako o senzaci, nebo jako o ostudě. Karim se snaží ukázat třetí pohled: že za lidmi z ulice jsou konkrétní příběhy, schopnosti, zranění i šance na návrat. A že prevence začíná často tím, že si člověk přestane myslet, že jemu se to nikdy stát nemůže.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz