Článek
Marpo v Koťák Live vysvětlil, proč se pustil do country a proč ho tenhle žánr oslovil. Podle něj má s rapem společného víc, než se na první pohled zdá: osobní příběhy, první osobu a emoce, které lidé opravdu zažívají.
Když se řekne Marpo, hodně lidí si vybaví rap, box, tvrdou energii nebo koncerty, kde se nešetří zvukem ani tlakem. V Koťák Live ale přišel vysvětlit i svoji novější polohu: country. A bylo vidět, že to pro něj není náhodný úkrok ani převlek za kovboje.
Marpo říká, že country poslouchá už roky. Zmiňuje americké interprety jako Morgan Wallen nebo Hardy, které Koťákovi doporučoval už dávno předtím, než se začalo víc mluvit o tom, že country může být zajímavé i mimo Ameriku. Podle Marpa je to žánr, který má ve Spojených státech obrovskou tradici, ale zároveň se dnes mění a dostává do velkých hal i k mladším posluchačům.
V Česku má slovo country trochu jinou pověst. Pro část lidí znamená táborák, kovboje, starší publikum a rádio, které mladší generace radši rychle přeladí. Marpo ale vysvětluje, že moderní country je jinde. A že to, co ho na něm zajímá, není klobouk, ale příběh.
Podle něj je country v něčem hodně podobné rapu. Oba žánry stojí na vyprávění v první osobě. Člověk mluví o svém životě, o rozchodu, o smrti někoho blízkého, o hádce s partnerkou, o cestě do hospody nebo o pocitu, který nejde napsat do obecné popové fráze. Jen se používá jiný hudební jazyk.
Právě to je na jeho vysvětlení zajímavé. Marpo neříká, že utekl od rapu k něčemu úplně opačnému. Spíš našel jiný prostor pro totéž: opravdový příběh, přímé emoce a texty, které nestojí jen na hezkém refrénu. V tomhle smyslu pro něj country není měkké. Je osobní.
Zároveň otevřeně říká, že měl strach, jak na změnu zareagují fanoušci. Dvakrát vyprodané Roxy ho podle jeho slov překvapilo. Nečekal, že publikum přijde v takové síle, a zážitek v něm pořád rezonuje. U umělce, který už má za sebou velká pódia, je to zajímavé přiznání: i po letech na scéně může nová etapa působit nejistě.
Koťák se samozřejmě ptal, jestli v tom nejsou peníze. Marpo to otočil poměrně jasně. Pokud by chtěl dělat hudbu kvůli penězům, country by podle něj nebyla nejjednodušší cesta. Rap dnes dokáže vydělávat velké peníze mnohem přímočařeji. Country je pro něj spíš srdeční věc a cesta, jak mluvit jinak.
V rozhovoru se ukázalo i to, že Marpo má za tvrdou image citlivější polohu, kterou už se nesnaží tolik skrývat. Mluvil o Lence, dětech, nemocném synovi, několika nocích bez spánku i o tom, že ho některé věci dojímají. Nestydí se za to. A možná právě to s jeho country etapou souvisí víc, než by se zdálo.
Díl pak samozřejmě sklouzne i k typickému Marpovi: zbraně, zombie apokalypsa, bicí, Chinaski, Lucie a šílené kapelní historky. Jenže hlavní linka zůstává jasná. Marpo se nepřevlékl za country zpěváka proto, že je to zrovna trend. Spíš se posunul k hudbě, která mu umožňuje říct věci přímo. Stejně jako rap. Jen s jinou náladou.
