Článek
Mladý herec Maxmilián Kocek v Koťák Live promluvil o roli v Metodě Markovič. Kvůli postavě Spartakiádního vraha začal chodit do fitka, aby působil přesvědčivěji. Nakonec ale zjistil, že tvůrcům nešlo tolik o svaly jako o jeho vlastní pocit jistoty.
Maxmilián Kocek se v Metodě Markovič dostal k roli, která se mladému herci nehraje každý den. Po hodných klucích a civilních postavách přišla temná role inspirovaná skutečným případem. A s ní i otázka: jak se člověk připravuje na někoho, koho by ve skutečnosti nikdy potkat nechtěl?
V Koťák Live Max vysvětlil, že se k roli nedostal úplně přímo. Nejdřív posílal self tape, tedy hereckou nahrávku natočenou doma. To mu podle jeho slov moc nesedí. Potřebuje před sebou člověka, reakci, energii, někoho, kdo se dívá. První pokus nevyšel.
Pak šel na casting na jinou roli ve stejném seriálu. A tam si řekl, jestli by nemohl zkusit ještě i roli Straky. Dostal druhou šanci. A z ní se stala jedna z nejvýraznějších hereckých příležitostí jeho dosavadní kariéry.
S rolí ale přišla i příprava. Produkce mu řekla, že by měl začít chodit do fitka. Důvod byl jednoduchý: aby bylo uvěřitelné, že dokáže oběť dostat z bodu A do bodu B. Max se s tím popral poctivě. Začal cvičit několikrát týdně, snažil se na sobě zapracovat a bral to jako součást práce.
Jenže pak přišel zajímavý zvrat. Když se režisérů ptal, jestli už je to dobré, dozvěděl se, že nepotřebují velká ramena. Nepotřebují, aby se z něj stal kulturista. Chtěli hlavně, aby si věřil. Aby v sobě měl pocit, že to fyzicky zvládne. A právě tenhle pocit se potom mohl propsat do role.
To je na herecké přípravě zajímavé. Divák možná čeká změnu těla, masku, kostým nebo naučený pohyb. Jenže někdy je důležitější vnitřní nastavení. Herec nemusí objektivně nabrat deset kilo svalů. Potřebuje věřit, že postava, kterou hraje, má fyzickou převahu. A když tomu uvěří on, snáz tomu uvěří i kamera.
Max sám váží kolem čtyřiašedesáti kilo, takže se té představě samozřejmě směje. V rozhovoru si dělal legraci, že místo fitka mu mohli zaplatit saunu, protože po té by si taky hodně věřil. Ale za vtipem je vidět, že přípravu nepodcenil.
Navíc to pro něj nebyla jen další role. Předchozí série Metody Markovič měla silné reakce a ukázala, že i komerční televize může udělat kriminální seriál s vysokými ambicemi. Max nastupoval do pokračování s vědomím, že nechce zklamat tvůrce ani diváky. První natáčecí den byl podle něj nervózní a tlak cítil výrazně.
O to větší úleva přišla po odvysílání prvních dílů. Reakce diváků jsou podle něj velmi hezké. A zároveň dodává, že doufá, že se lidem nelíbí přímo jeho postava. Protože kdyby ano, něco by bylo špatně.
V rozhovoru padla i důležitá věc o tónu seriálu. Max říká, že má rád, když se ve vážných tématech potkává humor a temnota tak, že člověk chvíli neví, jestli se má smát, nebo brečet. U true crime je podle něj potřeba brát téma seriózně a nezlehčovat ho. Zároveň ale právě kontrast může diváka zasáhnout ještě víc. První díly mohou působit místy i vtipně, ale později se podle něj ukáže, že o žádnou legraci nejde.
Maxmilián Kocek tak v Koťák Live nepůsobil jako herec, který by si chtěl hrát na temnou hvězdu. Spíš jako někdo, kdo k těžké roli přistoupil s respektem, nervozitou a snahou nezůstat jen u jedné škatulky. A možná právě proto jeho odpověď o fitku funguje tak dobře. Někdy totiž herec necvičí proto, aby měl větší ruce. Cvičí proto, aby roli uvěřil první on sám.
