Článek
Zpěvačka Pam Rabbit v Koťák Live mluvila o svém králíkovi Bibi, novém albu Planeta 33 i o tom, proč už se na cereálie Nesquik nedokáže dívat stejně. Podle ní totiž vypadají jako králičí bobky — a logo má přitom králíka.
Pam Rabbit má jméno, uši, estetiku i svět, ve kterém králíci rozhodně nejsou jen roztomilý doplněk. V Koťák Live se to ukázalo naplno. Když začala mluvit o svém novém albu Planeta 33, rychle se dostala k důvodu, proč právě číslo 33. A ten důvod byl její králík Bibi.
Pam si Bibi adoptovala v šestnácti. Králík se narodil 3. 3., a právě proto nové album vychází 3. 3. 2026. Pro někoho náhoda v kalendáři, pro Pam důležité datum. Bibi s ní žila jedenáct let a byla pro ni mnohem víc než zvíře v kleci.
V rozhovoru vysvětluje, že králíci nemají být zavření někde bokem jako dekorace. Podle ní jsou mnohem víc jako kočky nebo psi. Umí být čistotní, chodit na záchod, dávat najevo emoce a ukazovat lásku. Bibi běhala volně a byla součástí jejího života. Pam o ní mluví jako o stabilním bodu v době, kdy její dospívání nebylo úplně jednoduché.
A právě v tom je ten moment silný. Planeta 33 není jen název, který dobře zní. Je to svět, který vyrůstá z její vnitřní fantazie, z potřeby mít místo, kde věci fungují jinak, a také z pouta ke zvířeti, ke kterému se jako teenager upnula.
Jenže pak přišel typický obrat Koťák Live. Od dojemného vyprávění o králíkovi se řeč dostala ke králičím bobkům. Pam popisovala, že králíci umí dát najevo nespokojenost i velmi prakticky. Třeba tím, že systematicky rozmístí bobky po místnosti. Po vyprodané Lucerně se vrátila domů a čekalo ji sbírání bobku po bobku.
A tehdy přišla věta, která by možná mohla zničit dětství celé jedné generaci: Nesquik podle Pam vypadá jako králičí bobky. A co je na tom nejdivnější? Logo má králíka. Jak to prošlo?
Koťák okamžitě naskočil, protože přesně takové spojení už nejde odvidět. Králičí cereálie, králík v logu, kuličky v misce a najednou snídaně, která před minutou vypadala úplně nevinně, získá nový rozměr. Pam dodala, že od doby, co měla králíky, už se na ty cereálie nemůže dívat stejně. A upřímně, po tomhle rozhovoru na tom bude podobně víc lidí.
Na celé pasáži je dobré, že není jen o vtipu. Za absurdní poznámkou o cereáliích je osobní příběh o Bibi, o tom, jak zvíře dokáže člověka podržet, a o tom, jak se z konkrétního data může stát základ celého alba.
Planeta 33 má být podle Pam její smyšlený svět. Místo, kde věci fungují tak, jak by si přála. Kde nikdo neubližuje zvířatům, lidé nejsou chamtiví ani závistiví a na stromech rostou chlupaté látky. Koťák se u chlupatých stromů trochu zasekl, ale k Pam to vlastně sedí. Její svět nikdy nebyl úplně obyčejný.
A možná právě proto funguje. Umí mluvit o úzkosti, samotě a introverzi, ale zároveň z toho neudělá těžkou zpověď. V jedné chvíli popisuje důležité zvíře svého života a v další chvíli rozebírá cereálie jako konspirační králičí projekt. To je přesně prostor, kde Pam Rabbit dává smysl.
Album Planeta 33 tak není jen další hudební release. Je to návrat k vnitřnímu světu, ke králíkovi, který s ní vyrůstal, a k fantazii, která je někdy nejlepší způsob, jak přežít realitu. I když po cestě možná přestanete jíst Nesquik.
