Článek
Herec Tomáš Weber v Koťák Live vzpomínal na natáčení oscarového filmu Na západní frontě klid. Ve válečné scéně ho hlavní hrdina umlátil zákopovou lopatkou a Weber přiznal, že se mu o tom ještě několik měsíců zdálo.
Tomáš Weber má za sebou zkušenost, kterou by si spousta mladých herců přála mít v životopisu: objevil se v oscarovém filmu Na západní frontě klid. Jenže v Koťák Live rychle ukázal, že prestižní mezinárodní natáčení není jen červený koberec a věta „byl jsem v oscarovém filmu“. Někdy je to hlavně bláto, zima, zákop a hlavní hrdina, který vás ve scéně ubije lopatkou.
Weber ve filmu hrál francouzského vojáka. V jedné ze scén se v zákopu potká s hlavní postavou, následuje zápas a jeho postava končí pod ranami malé vojenské lopatky. Koťák se ho samozřejmě zeptal, jaké to je dostat lopatkou. Tomáš odpověděl, že se mu o tom ještě asi tři měsíce zdálo. Ne nutně o filmu, ale o pocitu, že leží a někdo do něj znovu a znovu mlátí.
Právě to dobře ukazuje, jak fyzické podobné natáčení může být. Film podle něj nepůsobil syrově jen na obrazovce. Syrový byl i při samotné práci. Natáčelo se na letišti v Milovicích, kde vznikl obrovský zákop plný skutečného bláta. Byla skutečná zima, létala rašelina, pracovalo se s výbušninami a kolem se pohybovaly stovky lidí ze štábu.
Koťáka nejvíc zaujalo, že tam byli lidé, kteří mezi záběry dodělávali bláto. Prostě specialisté na bahno. Vedle nich specialisté na výbuchy, na kabely, na jednotlivé technické úkony. Tomáš to popisoval jako obrovský stroj, kde každý ví, co má dělat. I když jeho vlastní úkol byl v jednu chvíli velmi jednoduchý: nebýt v cestě kameře.
To se mu úplně nepovedlo. Scéna byla složitě choreografovaná a točila se způsobem, při kterém musí kamera, herci i akce přesně navazovat. Kameraman měl zkušenost z Johna Wicka, takže byl zvyklý na náročné akční záběry. Tomáš do něj ale několikrát narazil a pokaždé viděl, jak si kameraman z očí vyndává rašelinu. Omlouval se, kameraman říkal, že je to v pohodě, a jelo se znovu.
Došlo i na vlasy. Weber dnes nosí výraznou kštici, ale kvůli roli musel jít dohola. Koťák se ptal, jestli za to dostal příplatek. Nedostal. Podle Tomáše mu prostě řekli, že jestli roli chce, ostříhá se. Pokud ne, je spousta dalších lidí, kteří o ni stojí.
Z celé pasáže je cítit, že i malá role ve velkém filmu může být intenzivní zážitek. Tomáš Weber nebyl hlavní hvězdou, ale fyzická práce, prostředí a samotná scéna v něm zůstaly dlouho. A možná právě proto o tom vypráví tak přesvědčivě. Ne jako herec, který chce jen zmínit oscarový titul, ale jako člověk, který si z natáčení opravdu odnesl bahno, oholenou hlavu a pár snů, které by radši neměl.
